Společnou cestou -

Dobrý den,

jednou věcí je možnost druha a otce dětí požadovat, abyste se s dětmi vystěhovala z jeho družstevního bytu a druhou jsou celkové vyhlídky na vývoj situace. I když máte v popsané situaci k bytu pouze odvozené právo, mohla byste v případě požadavku na vyklizení bytu argumentovat dobrými mravy a požadovat, aby zajistil náhradní bydlení (v dnešní době je tak trochu otázkou, jak se na tyto věci bude s novým občanským zákoníkem dívat soudní judikatura - bydlení manželů chrání nový občanský zákoník silněji než jak tomu bylo podle starší právní úpravy, ale je otázka, co z toho soudy dovodí pro bydlení "druh-družka"). Na druhou stranu, pokud je druh zadlužený a nemá jiný způsob jak řešit dluhy, je možné, že má v současnosti v zásadě již jen dvě možnosti - prodat družstevní byt včas sám a vyřešit tím své dluhy, nebo své dluhy nechat dojít do fáze exekuce, kdy by dotčený byt (přesněji řečeno členský podíl v družstvu) byl prodán exekučně, což zpravidla znamená, že na větší dluh (naroste nejen v důsledku plynutí času, ale i v návaznosti na smluvní pokuty, soudní a exekuční náklady) by byla exekučním prodejem získána nižší částka (není obvyklé, že by se exekučně podařilo prodat nemovitost za výhodných podmínek).

Jinak řečeno - pokud není jak jinak řešit druhovy dluhy, tak se z dotčeného bytu zřejmě budete dříve či později muset tak jako tak odstěhovat - když ne nyní kvůli jeho prodeji, tak následně v důsledku exekuce prodejem členského podílu.

Pokud jde o Vaše nároky z dotčeného soužití - předpokládám, že jste vedli společnou domácnost, která se vyznačovala tím, že jste po dobu soužití zvlášť nerozlišovali jak kdo přispívá na společné potřeby, pokud by Vám z takovéhoto soužití měli plynout nějaké nároky na vypořádání, bylo by nutné doložit, že máte nějaké nepromlčené pohledávky, které Vám vznikli např. na základě úhrady, kterou jste nevnímali jako náklad společné domácnosti (pokud bychom odhlédli od zvláštního režimu společné domácnosti, tak můžeme na věc nahlížet tak, že jste bezdůvodně hradila náklady na byt, ale na druhé straně jste také bezdůvodně v bytě bydlela...). Pakliže jste splátky hypotéky vnímala jinak než jako náklady na společné bydlení a chtěla jste, aby Vám z nich do budoucna vznikl nějaký nárok, obávám se, že byste musela prokázat existenci takové dohody. Věřitele to tak jako tak nebude zajímat - pokud má dlužník majetek, budou se z něj chtít uspokojit a pokud někdo jiný tvrdí, že má rovněž pohledávku (na případné vypořádání, pokud byste se např. prokazatelně dohodli, že Vám vznikne na základě placení hypotéky nárok na získání podílu na bytu po jeho převedení do OV či vyplacení vložené investice), má možnost se stejně jako ostatní dlužníci domáhat uspokojení z dlužníkova majetku (v případě exekuce platí zjednodušeně řečeno pravidlo "kdo dřív přijde, ten dřív mele", v případě insolvence se věřitelé uspokojují poměrně, pokud některý z nich nemá práva ze zajištění či tzv. přednostní pohledávku). ¨ Nevím, do jaké míry jste o situaci s partnerem probírala, zda-li jste již vyřešili či řešíte otázky kolem úpravy poměrů k dětem (péče, výživné, případně vymezení styku, pokud by neformální styk podle dohody dělal potíže), nicméně ve výsledku se obávám, že pokud partner nemá jiný majetek a ten co má padne na jeho dluhy, je třeba počítat s tím, že dříve či později bude třeba pro sebe a děti sehnat vhodné bydlení. Při úvahách o dostupném bydlení můžete uvážit i případné pobírání příspěvku na bydlení (případně doplatku na bydlení) nicméně k posouzení případného nároku na tyto dávky by bylo nutné znát bližší podrobnosti k Vaší ekonomické situaci (informace k sociálním dávkám naleznete např. na portal.mpsv.cz).

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna Společnou cestou.