Témata poradny
- Bydlení
- Finanční a rozpočtová problematika
- Insolvenční řízení a oddlužení
- Majetkoprávní vztahy a náhrada škody
- Občanské soudní řízení, vč. exekucí
- Ochrana spotřebitele
- Pojištění důchodové, nemocenské, zdravotní
- Pracovněprávní vztahy
- Právní systém EU
- Rodinné a partnerské vztahy
- Sociální dávky (dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče)
- Sociální pomoc (služby sociální pomoci)
- Trestní právo apod.
- Veřejná správa
- Zadlužení
dědictví
Otázka
Dobrý den, mé babičce zemřel synovec(57let). Je možné, aby po něm dědil jeho otec i když se o něj nikdy nezajímal a nikdy v životě ho ani neviděl? Otcovství popíral až do doby, kdy soud na základě krevních rozborů zjistil, že je biologickým otcem a také mu tento soud nařídil vyživovací povinnost. Je tedy i uveden v rodném listu zemřelého. V případě, že by byl z nějakého důvodu vyřazen z dědického řízení, nebo byl již po smrti, je možné, aby dědili jeho potomci? Děkuji za odpověď.
Odpověď
Dobrý den,
budu-li vycházet z předpokladu, že synovec za svého života nijak nepořídil o svém majetku pro případ smrti (tj. nesepsal závěť nebo dědickou smlouvu), pak se stanou dědici osoby podle dědické zákonné posloupnosti. Měl-li synovec děti, dědí v první třídě dědiců jeho děti (popř. děti dětí) a manželka. Pokud synovec neměl děti, pak ve druhé třídě dědiců dědí synovcova manželka, synovcovi rodiče a dále ti, kteří s ním žili nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a z toho důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázání výživnou na synovce.
Jestliže synovec neměl nikdy žádné děti, pak přichází v úvahu, aby dědil jeho otec, je-li ještě naživu. Pokud jeho otec zemřel dříve než synovec a nedědí-li synovcova manželka ani jeho matka, pak dědí synovcovi sourozenci (popř. jejich děti) a ti, kteří s ním žili nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a z toho důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázání výživnou na synovce (tzv. třetí třída dědiců).
Pokud by tedy synovcův otec dědil na základě druhé třídy dědiců, pak by byl otec vyloučen z dědění jen v případě, že by se dopustil činu povahy úmyslného trestného činu proti synovci (tj. proti svému synovi), jeho předku, potomku nebo manželu nebo kdyby se dopustil zavrženíhodného činu proti zůstavitelově poslední vůli (např. zfalšování nebo zničení závěti).
Otec, jako kterýkoli jiný dědic, má možnost během řízení o pozůstalosti odmítnout dědictví nebo se jej vzdát ve prospěch jiného dědice. Zda tuto možnost uplatní, je jen na jeho vůli. Pokud dědictví odmítne, přechází jeho dědické právo na jeho potomky. Vzdá-li se dědic (zde otec) dědictví ve prospěch jiného, na jeho potomky dědické právo nepřechází.
Ve svém dotaze popisujete, že se otec o svého syna nikdy nezajímal. Takováto situace by jinak byla důvodem pro vydědění, vydědění se však týká nepominutelných dědiců, tj. zůstavitelových potomků. Vyloučit jiného než neopominutelného dědice z dědění, lze závětí nebo dědickou dohodou.
Na závěr jen shrnu výše uvedené informace - pokud babiččin synovec měl děti, které nevydědil, budou dědit jeho děti (popř. dědi dětí) a tím bude dědické právo otce vyloučené. Pokud však synovec neměl děti a nesepsal před smrtí závěť nebo dědickou dohodu, pak bude dědit (i) jeho otec, a pokud jeho otec již zemřel a nebude-li dědit synovcova manželka ani matka, pak budou dědit synovcovi sourozenci (tedy i další otcovy děti).
Pokud by bylo třeba některé informace upřesnit, je možné se na nás obrátit i telefonicky nebo osobně.
S přáním hezkého dne
Kateřina Čočková
za Občanskou poradnu Společnou cestou z.s.
