Témata poradny
- Bydlení
- Finanční a rozpočtová problematika
- Insolvenční řízení a oddlužení
- Majetkoprávní vztahy a náhrada škody
- Občanské soudní řízení, vč. exekucí
- Ochrana spotřebitele
- Pojištění důchodové, nemocenské, zdravotní
- Pracovněprávní vztahy
- Právní systém EU
- Rodinné a partnerské vztahy
- Sociální dávky (dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče)
- Sociální pomoc (služby sociální pomoci)
- Trestní právo apod.
- Veřejná správa
- Zadlužení
Výživné na nezletilou dceru u přítele
Otázka
Dobrý den. Syn žije ve vlastním bytě s holčinou, která je nezletilá (za 3 měsíce jí bude 18), se souhlasem jejích rodičů. Její rodiče jí nic neplatí a říkají, že je to její blbost, že se tak brzy odstěhovala. Můj syn pracuje. Je povinnen on živit přítelkyni? Přítelkyně studuje, připravuje se na budoucípovolání a ještě má 1,5 roku před sebou. Domnívám se, že výživné je tedy povinností rodičů, ne? Ti ale řekli, že nic platit nebudou, jestli se jí to nelíbí, má se vrátit domů, tam že je jídla dost a nemusí se tam platit nájem (bydlí v RD). Přitom si rodiče pořídili věci do domácnosti v řádu tisíců korun, splácejí si předem dovolenou na léto v zahraničí... holčina potřebuje brýle, staré si odřela při tělocviku, nemůže bez nich ale cvičit a čočky nesnese. Matka jí řekla, že teď nemá peníze a hotovo. Syn přišel krachem firmy o práci, je mu 20, takže výplata ani podpora nic moc Přirozeně intenzivně hledá jinou práci. Neustále je dotuji já ze svého invalidního důchodu, přece je nenechám hlady a pod mostem, že jo, jsou mladí a pomoc potřebují. Může se dcera nějak bránit a chtít výživné nebo musí počkat na zletilost a poté podat návrh k soudu? Finanční situace je velice napjatá, Děkuji za odpověď.
Odpověď
Dobrý den,
obecně lze říci, že vyživovací povinnost rodičů k dítěti trvá do doby, než je schopno samo se živit. V situaci kdy synova přítelkyně studuje (předpokládám, že denní studium) tak zde de facto není sporu o tom, že je vyživované dítě, ke kterému mají její rodiče vyživovací povinnost bez ohledu na skutečnost, zda s nimi žije ve společné domácnosti či ne.
Jaké jsou tedy možnosti řešení této situace. Nejjednodušší cestu by představovalo uzavření dohody o výši výživného mezi synovou přítelkyní a jejími rodiči.
Pokud se synova přítelkyně nebude schopna se svými rodiči dohodnout na výši výživného, bude potřeba podat k soudu návrh na stanovení výživného. Vzhledem k tomu že synova přítelkyně dosáhne zletilosti za tři měsíce, bylo by výrazně praktičtější podat tento návrh po dovršení její zletilosti, tedy v době kdy bude moci v řízení vystupovat sama. V současné době by musela být zastupována sociální pracovnicí.
Soud by následně rozhodoval o výši výživného. Je pravda, že výše přiznaného výživného bude nejspíš ovlivněna skutečnosti, že náklady na živobytí a bydlení synovy přítelkyně jsou vyšší, než by tomu bylo v případě, kdy by žila ve společné domácnosti s rodiči, to však, ale neznamená, že rodiče nemají vůči své dceři žádnou vyživovací povinnost.
Pro úplnost dodávám, že v návrhu by bylo vhodné navrhnout výši výživného, přičemž na rozdíl od řízení, ve kterém se řeší výživné pro nezletilé dítě, je zde soud vázán návrhem, tedy nemůže rozhodnout o vyšším výživném, než je navrhováno.
V neposlední řadě je také poměrně dost pravděpodobné, že v případě kdy by synova přítelkyně chtěla požádat o dávky pomoci v hmotné nouzi (příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení), úřad by po ní požadoval předložení s rodiči uzavřené dohody o výživném nebo podání návrhu k soudu.
V případě potřeby je možné tuto situaci osobně zkonzultovat v některé z občanských poraden, jejich seznam včetně kontaktů naleznete na www.obcanskeporadny.cz
S pozdravem
Petra Skuhrová
Občanská poradna Společnou cestou
