Společnou cestou -

Dobrý den,

výživné na děti lze řešit v rozsahu tří let před podáním návrhu, soud by v popsaném případě musel posoudit, do jaké míry přítel tím co hradil plnil vyživovací povinnost. Je třeba stanovit rozsah toho, co jsou u dítěte vzhledem k situaci důvodné potřeby a případné plnění mimo rámec důvodných potřeb není plněním vyživovací povinnosti. Mám-li toto zjednodušeně vysvětlit na příkladu, tak např. není plněním vyživovací povinnosti, pokud rodič zaplatí dítěti soukromé lekce tenisu, když není na jídlo, zakoupením bot za 4 000 Kč není plněna povinnost zajistit ošacení dítěte, pokud dítě ve skutečnosti potřebovalo boty za 1 000 Kč a za zbývající 3 000 Kč nakoupit další základní ošacení atd., ale uvedené položky mohou být plněním vyživovací povinnosti, pokud tomu poměry odpovídají (je-li např. dobře situovanému rodiči vyměřeno výživné 50 000 Kč, tak samozřejmě jsou u dítěte uznatelné položky, které jsou u jeho průměrněji situovaných vrstevníků zcela vyloučené).

Z právního hlediska má otec samozřejmě právo, pokud se s matkou nedohodne, žádat o vyměření styku s dítětem a pokud by to vzhledem k okolnostem bylo v zájmu dítěte, požádat třeba i o střídavou péči. V první fázi však lze vzhledem k věku dcery doporučit uvážit, jak by na ten či onen navrhovaný režim reagovala dcera. Nejde už o žádné malé dítě, takže soud bude zkoumat její postoj a přání (což neznamená, že se jím nutně musí vždy řídit - to co je v zájmu dítěte nemusí být vždy to, co dítě chce). Mluvil Váš přítel s dcerou o tom, jak by se jí líbilo, kdyby se stýkali častěji? Řešilo se s její matkou, zda-li by nemohl styk probíhat častěji (respektive proč častější styk nechce)?

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna Společnou cestou.