Společnou cestou -

Dobrý den,

střídavá péče u dítěte ve věku 2 let není zcela obvyklá a proto by bylo vhodné z rozsudku a případně ze soudního spisu zjistit, jaké skutečnosti soud považoval za rozhodné proto, aby došel k závěru, že v daném konkrétním případě je tato forma péče pro dítě vhodná.

V přestěhování se do jiného města Vám samozřejmě dost dobře nemůže nikdo bránit, nicméně je si třeba uvědomit, že se tím dostanete do situace na kterou nebude pamatovat dohoda rodičů ani rozhodnutí soudu a může se následně stát ledacos. Lze si představit, že by např. otec obratem podal na soud návrh na zrušení střídavé péče s tím, že pro dítě není vhodné, aby takto střídalo prostředí, vyloučit nelze např. ani to, že by Vám po Vašem přestěhování dítě odmítl předat s tím, že dítě má být ve střídavé péči v Praze a nemáte právo ho vystavovat bez jeho souhlasu či povolení soudu "pendlování" mezi Prahou a Brnem a souběžně podal návrh na vydání předběžného opatření, podle kterého by dítě mělo zůstat v jeho péči v Praze, v prostředí na kterém je zvyklé. Neříkám, že k tomuto dojde, ani to že by soud takováto postup otce následně "posvětil", ale ptáte se na to, co se potenciálně může stát.

Jinak řečeno: bylo by samozřejmě ideální, pokud byste se s otcem dítěte dokázali dohodnout na Vašem přestěhování a na tom, že soudem nastavená střídavá péče bude pokračovat, popřípadě se zamysleli nad tím, jaké změny by v takovémto případě bylo na místě v rozhodnutí o střídavé péči u soudu navrhnout (např. změnit interval, po kterém se v péči střídáte, nebo koncentrovat styk s dítětem, jelikož nutnost cesty z Prahy do Brna a zpět má samozřejmě neopominutelný časový i finanční rozměr). Vyloučit bohužel ovšem nelze ani to, že k dohodě nedojde a v takovém případě bude ideální spor předložit k rozhodnutí soudu, který bude mít za úkol v dané situaci zkusit najít pro dítě pokud možno nejoptimálnější řešení.

Co se týče nutnosti řešení věci v časovém předstihu: v praxi se celkem běžně stává, že se rodič přestěhuje aniž by to řešil s druhým rodičem či soudem a pak to zpravidla bývá druhý rodič, který se dovolává nápravy, kompenzace újmy za znemožnění řádného kontaktu s dítětem atd., takže osobně bych doporučoval nespoléhat se na to, že něco fakticky uděláte a pak se to u soudu "nějak dořeší", ale doporučoval bych Vám začít o situaci s otcem dítěte vyjednávat již nyní. Pokud byste zjistila, že k dohodě nedojde, nicméně otec je schopen bez nějakého "svépomocného" řešení akceptovat pokračování střídavé péče dokud spor o péči nevyřeší soud, nemuselo by se jednat o "dramatický spor" a věc by bylo možné "standardně" předložit k soudu, aby časem přezkoumal, zda-li v nastalé situaci je současné nastavení poměrů k dítěti vhodné, ale pokud bude otec např. bude prohlašovat, že Vám dítě nevrátí, pokud se přestěhujete, neuškodí napsat na soud návrh na předběžné opatření jehož důvodnost byste zakládala právě na riziku, že v důsledku okolnostmi nuceného stěhování jednoho z rodičů dojde k eskalaci sporu, který by mohl narušit řádnou péči a výchovu dítěte (je jasné, že by dítě pokud možno nemělo zažít, že se o něj rodiče fyzicky "tahají").

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna Společnou cestou.