Společnou cestou -

Dobrý den,

problematiku sdělování informací o zdravotním stavu nám v současnosti řeší zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách. Základní konstrukce obsažená v ustanovení § 33 citovaného zákona vychází z toho, že pacient při přijetí do zdravotní péče může určit, které osoby mohou být informovány o jeho zdravotním stavu, stejně jako může určit, kterým osobám informace předávány být nesmí (obojí lze samozřejmě následně měnit či rušit). Pokud by tedy některý z Vás měl být hospitalizován, nic mu nebrání, aby při hospitalizaci uvedl, že druhý má právo na informace o jeho zdravotním stavu. Pro případy, kdyby pacient o informování nebyl schopen rozhodovat, je v třetím odstavci citovaného ustanovení stanoveno, že mohou být informovány osoby blízké (samozřejmě pokud již předem nedošlo k vyslovení zákazu sdělování informací těmto osobám).

Hovoříme-li výše o právu být informován o zdravotním stavu, je na místě upřesnit, že stejným způsobem lze souběžně určit i to, zda ta která osoba má právo nahlížet do zdravotnické dokumentace nebo jiných zápisů vztahujících se k zdravotnímu stavu a pořizovat si výpisy nebo kopie.

Určit lze i osobu, která má právo rozhodovat o poskytnutí zdravotních služeb v případě, kdy pacient sám není schopen vyjádřit souhlas či nesouhlas s jejích poskytnutím (svébytnou kapitolu tvoří situace, kdy si není nutné souhlas pacienta či jiné osoby vůbec obstarat - typicky naléhavé situace, kdy se zjednodušeně řečeno předpokládá, že si každý přeje zůstat naživu a pokud možno v co nejlepším zdravotním stavu).

Zákon počítá i s tím (ust. § 34 odst. 7), že si pacient pro tyto případy žádnou osobu neurčil, či určená osoba není dosažitelná. V takovémto případě je souhlas vyžadován od manžela nebo registrovaného partnera a pokud by tito nebyli, či byli nedosažitelní, vyžaduje se souhlas rodiče a není-li ani ten, nebo není dosažitelný, vyžaduje se souhlas jiné svéprávné osoby blízké.

Jak vidíte, u práva na informace coby osoba blízká v zásadě nutně nepotřebujete připravit souhlas s poskytnutím informací, ale u rozhodování o léčbě (zdravotních službách) je již situace složitější, jelikož je zde určité pořadí oprávněných osob, takže by se teoreticky mohlo např. stát, že by se na souhlas s léčbou neptali Vás, ale rodičů Vašeho druha.

Shrneme-li Výše uvedené, rozhodně nic nezkazíte, pokud si připravíte listiny (doporučuji nechat ověřit podpisy), ve které vzájemně konstatujete, že druhého považujete coby druha/družku za osobu blízkou a přejete si, aby byla oprávněna být informována o Vašem zdravotním stavu, měla přístup ke zdravotní dokumentaci a jiným zápisům o zdravotním stavu včetně práva na pořízení výpisů či kopií a byla ve smyslu ust. § 34 odst. 7 oprávněna vyslovovat souhlas či nesouhlas s poskytnutím zdravotních služeb.

Při této příležitosti Vám samozřejmě nic nebrání, abyste listinu doplnili o ustanovení, že zplnomocňujete druhou osobu k tomu, aby měla práva na informace vztahující se k Vaší osobě ve stejném rozsahu, v jakém by měla zákonná manželka/zákonný manžel. Dovolím si nicméně upozornit, že ve skutečnosti je rozsah práva manželů žádat informace o druhém manželovi od třetích osob relativně omezený, takže se lze běžně setkat s tím, že manželovi či manželce jsou určité informace sděleny pouze na základě zvláštního souhlasu či plné moci.

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna Společnou cestou.