Témata poradny
- Bydlení
- Finanční a rozpočtová problematika
- Insolvenční řízení a oddlužení
- Majetkoprávní vztahy a náhrada škody
- Občanské soudní řízení, vč. exekucí
- Ochrana spotřebitele
- Pojištění důchodové, nemocenské, zdravotní
- Pracovněprávní vztahy
- Právní systém EU
- Rodinné a partnerské vztahy
- Sociální dávky (dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče)
- Sociální pomoc (služby sociální pomoci)
- Trestní právo apod.
- Veřejná správa
- Zadlužení
Jak zasílat peníze nad rámec výživného
Otázka
Manžel zasílá pravidelně bývalé přítelkyni soudem stanovené výživné na dítě ve výši 300 Kč. Protože po něm chce bývalá stále nějaké peníze navíc (např. škola v přírodě, kroužky apod.), ale nechce mu nijak potvrdit jejich převzetí, ani nedovolí, aby platbu potřebného provedl on, rozhodl se zasílat jí o 1000 Kč měsíčně nad rámec alimentů. Může je zasílat spolu s těmi 3000 (celkem tedy 4000) nebo musí nějak zvlášť?Bývalé se to totiž nelíbí, protože prý kvůli tomu přijde o příspěvek na bydlení. Manžel ale samozřejmě nechce peníze návat badále na ruku bez jakéhokoli dokladu. Děkuji.
Odpověď
Dobrý den,
jestliže otec nechce platit výživné nad soudem stanovenou výši bez písemného potvrzení, potom si matka dítěte musí sama rozhodnout, zda chce peníze, které jí přicházejí na účet ponechat, a riskovat, že dojde ke snížení sociálních dávek, nebo je odmítne a pošle je otci zpět. (Je třeba poznamenat, že i pokud by otec byl ochoten platit bez potvrzení, matka dítěte by měla správně tyto příjmy pro účely výplaty sociálních dávek přiznávat).
Co se týká přiznávání tohoto příjmu pro účely dávek státní sociální podpory, tam se započítává podle § 5 odst. 1 pím. b) bod 1 "příjem přijatý v rámci plnění z vyživovací povinnosti", což je částka 3 000 Kč, resp. fakticky přijatá. Teoreticky lze uvažovat o tom, že jeden tisíc korun přijatý nad rámec rozsudku, by bylo možné považovat za opakující se dar, který se pro účely dávek státní sociální podpory nezapočítává. Nicméně pro jistotu by měla tuto skutečnost na úřadě uvést, aby tento postup nebyl později úřadem zpochybňován jako obcházení zákona (fakticky totiž otec přispívá na výživu v rámci své vyživovací povinnosti, jejíž výše může být soudem změněna i zpětně, pokud se změní poměry na straně dítěte a/nebo rodiče).
Podle tohoto výkladu by se výživné (nebo-li dar) započítávalo do zkoumaných příjmů pouze pro účely dávek v hmotné nouzi, tedy v souvislosti s bydlením pouze doplatku na bydlení. Naopak u dávek státní sociální podpory, jako je Vámi zmiňovaný příspěvek na bydlení, by částka 1000 Kč vyplácená nad požadovanou výši výživného při posuzování příjmové situace pravděpodobně nehrála žádnou roli.
Otec na druhou stranu, jestliže by akceptoval předávání peněz bez potvrzení - riskuje, že pokud by v budoucnu matka požadovala zvýšení výživného, může soud rozhodnout o takovém zvýšení i tři roky zpětně a bez doložení potvrzení o posílání peněz navíc nebo jiné úhrady potřeb dítěte otci hrozí, že by výživné zaplatil v podstatě dvakrát.
Nicméně pokud otec přispívá na výživu dítěte více než ukládá rozsudek, jde stále o vyživovací povinnost. Může ji tak plnit tím, že bude matce dítěte zasílat vyšší částku nebo přímo hradit některé náklady na dítě (např. stravné ve škole, zaplacení kroužků apod.) nebo spořit dítěti do budoucna. Pokud bude otec peníze zasílat přímo matce, pak je její odpovědností, zda příjmy přizná úřadu práce či nikoli. Rozhodně doporučuji úhradu zasílat prokazatelně nebo oproti potvrzení (viz výše možnost požadovat zvýšení výživného).
Na závěr jen poznámka ke spoření otce pro dítě - pokud by otec peníze ukládal dítěti na penzijní připojištění se státní podporou, pak se do příjmů společně posuzovaných osob (matky a dítěte, případně dalších společně posuzovaných osob) pro účely vyplácení příspěvku na bydlení (ani dalších dávek) nezapočítává, viz § 11 odst. 4 písm. e) zákona o pomoci v hmotné nouzi (pozor - to neplatí u spoření, a to ani stavebního).
S pozdravem Jan Petr Kosinka
