Témata poradny
- Bydlení
- Finanční a rozpočtová problematika
- Insolvenční řízení a oddlužení
- Majetkoprávní vztahy a náhrada škody
- Občanské soudní řízení, vč. exekucí
- Ochrana spotřebitele
- Pojištění důchodové, nemocenské, zdravotní
- Pracovněprávní vztahy
- Právní systém EU
- Rodinné a partnerské vztahy
- Sociální dávky (dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče)
- Sociální pomoc (služby sociální pomoci)
- Trestní právo apod.
- Veřejná správa
- Zadlužení
dotaz
Otázka
dobrý den, ráda bych se zeptala jestli byt který jsem koupila do osobního vlastnictví před uzavřením manželství..............jestli tento byt , můžu napsat závět po me smrti tak aby byt nedědil můj manžel?chci ho napsat na jednoho z mích synovců...........co mohu udělat jaké jsou možnosti které bych měla podniknout?moc vám děkuji za vaší radu s pozdravem
Odpověď
Dobrý den,
s Vaším bytem můžete pro případ smrti naložit dle své vlastní vůle, tzn. odkázat jej závětí komukoli. Manžel není na rozdíl od Vašich případných dětí nepominutelným dědicem, lze jej proto z dědění zcela vyloučit.
Chcete-li určit, kdo má byt zdědit, je možné sepsat závěť. V ní určíte osobu, která má byt zdědit. Je možné to formulovat alternativně: synovec A, pokud by nenabyl, potom synovec B, nebo kumulativně: například rovným dílem synovci A a B. V závěti lze pořídit o celém Vašem majetku nebo pouze o jeho části (např. o bytu). Pokud máte ještě nějaký jiný majetek, o němž závěť nepořídíte, potom by se tato část majetku dědila na základě zákona podle šesti dědických tříd:
1. třída dědiců: V první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem. Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti; totéž platí o vzdálenějších potomcích téhož předka.
2. třída dědiců: Nedědí-li zůstavitelovi potomci, dědí ve druhé třídě manžel, zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele. Dědici druhé třídy dědí stejným dílem, manžel však vždy nejméně polovinu pozůstalosti.
3. třída dědiců: Nedědí-li manžel ani žádný z rodičů, dědí ve třetí třídě stejným dílem zůstavitelovi sourozenci a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele. Nedědí-li některý ze sourozenců zůstavitele, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti.
4. třída dědiců: Nedědí-li žádný dědic ve třetí třídě, dědí ve čtvrté třídě stejným dílem prarodiče zůstavitele.
5. třída dědiců: Nedědí-li žádný z dědiců čtvrté třídy, dědí v páté třídě jen prarodiče rodičů zůstavitele. Prarodičům zůstavitelova otce připadá polovina dědictví, prarodičům zůstavitelovy matky druhá polovina. Obě dvojice prarodičů se dělí rovným dílem o polovinu, která na ně připadá.
Nedědí-li jednotlivý člen dvojice, připadne uvolněná osmina druhému členu. Nedědí-li dvojice, připadne tato čtvrtina druhé dvojici téže strany. Nedědí-li ani jedna dvojice téže strany, připadá dědictví dvojicím druhé strany ve stejném poměru, v jakém se dělí o polovinu dědictví, která jim připadá přímo.
6. třída dědiců: Nedědí-li žádný z dědiců páté třídy, dědí v šesté třídě děti dětí sourozenců zůstavitele a děti prarodičů zůstavitele, každý stejným dílem. Nedědí-li některé z dětí prarodičů zůstavitele, dědí jeho děti.
Není možné opomenout děti, nebo pokud zemřeli, tak jejich děti. Jsou tzv. nepominutelnými dědici, musí tedy vždy něco zdědit. Je-li nepominutelný dědic nezletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí tři čtvrtiny jeho zákonného dědického podílu. Je-li nepominutelný dědic zletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí čtvrtina jeho zákonného dědického podílu. Jestliže byste je chtěla z dědictví vyloučit, musela byste je vydědit nebo omezit jeho zákonný podíl předepsanou formou a ze zákonem stanovených důvodů.
Je třeba vždy pamatovat na to, že pokud by povolaný dědic z nějakého důvodu dědictví nenabyl (zemře před smrtí zůstavitele, odmítne dědictví), potom nastupuje buď náhradník, pokud jej určíte, nebo dědění ze zákona podle dědických tříd. Jestliže však manžela výslovně "vydědíte", nemohl by již dědit, ani kdyby závětí určený dědic nakonec dědictví nenabyl. K takovému vyloučení manžela z dědictví stačí jednoduchý notářský zápis s datem pořízení, například ve znění: "Manžel po mně nedědí." Potom by se dědilo na základě zákona podle šesti tříd s vyloučením manžela.
Oba úkony mohou být v jedné listině. Ohledně konkrétních formulací závěti je nejlépe se poradit s notářem.
Na závěr ještě doplním, že v případě smrti jednoho z manželů je třeba vypořádat společné jmění manželů (SJM). Polovina připadající na zemřelého manžela je pak spolu s jeho výlučným majetkem předmětem dědictví. Při vypořádání SJM se započítává na jednotlivé podíly např. i to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výlučný majetek (pokud například jste za manželství splácela hypotéku na Váš byt, pak by splátky mohly náležet do SJM a manžel by mohl požadovat polovinu "vrátit" - doporučujeme konzultovat s notářem, budete-li sepisovat závěť).
S pozdravem Jan Petr Kosinka