Témata poradny
- Bydlení
- Finanční a rozpočtová problematika
- Insolvenční řízení a oddlužení
- Majetkoprávní vztahy a náhrada škody
- Občanské soudní řízení, vč. exekucí
- Ochrana spotřebitele
- Pojištění důchodové, nemocenské, zdravotní
- Pracovněprávní vztahy
- Právní systém EU
- Rodinné a partnerské vztahy
- Sociální dávky (dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče)
- Sociální pomoc (služby sociální pomoci)
- Trestní právo apod.
- Veřejná správa
- Zadlužení
Výživné pro zletilou dceru nežijící ve společné domácnosti
Otázka
Dobrý den, chci se zeptat, mám dceru 18 let. Dcera studuje a z domu odešla ke svému příteli. S dcerou nyní nekomunikujeme. Její přítel chce, aby jsme jim zasílaly výživné na dceru. Ano víme, že naše povinnost je se starat a platit co je potřeba. Když byla ve společné domácnosti s námi, měla vše. Jak je to teď, když odejde ze společné domácnosti. Má přítel nárok po nás chtít výživné na dceru? Děkuji za odpověď.
Odpověď
Dobrý den,
vyživovací povinnost rodičů trvá, dokud není potomek schopen sám se živit. Pokud dcera studuje a nejde o případ tzv. "věčného" studenta, který na každé škole vydrží chvíli, dá se říci, že ještě není schopna sama se živit. Samozřejmě, že je možné si i při studiu obstarávat peníze na brigádě, ale zda by bylo spravedlivé to požadovat právě po Vaší dceři, je věc individuálního posouzení.
Nicméně podstatné je, že pokud je Vaše dcera již zletilá, nemůže po Vás požadovat výživné její přítel, ale pouze ona sama, a výživné by mělo být hrazeno k jejím rukám.
Píšete, že u Vás doma dcera měla vše, co potřebovala. Na Vaši vyživovací povinnosti se tím, že ona odešla z rodinné domácnosti, nic nemění. Může to mít ale vliv na výši výživného.
Doporučuji se s dcerou domluvit - a tuto dohodu si sepsat. Můžete využít i nějakou rodinnou poradnu (v Praze jsou to Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy - mají více poboček). Pokud by se Vám nepodařilo se s dcerou shodnout, může se ona obrátit na soud, aby výši výživného určil.
Výše výživného se odvíjí celkové majetkové a sociální situace dítěte a jeho rodičů, rovněž od potřeb dítěte a možností na straně rodičů. Je tedy možné, že v případě např. osamělé matky, která se ještě stará o dva mladší sourozence a má příjem velice nízký (a nelze si ho zvýšit), by starší potomek, který z domácnosti odešel, vysoudil jen velice nízké nebo i žádné výživné. Je ale pravda, že vyživovací povinnost mají oba rodiče, tento potomek by se tak mohl obrátit ještě i na otce.
V případě dalších nebo doplňujících dotazů se na nás můžete opět obrátit.
S pozdravem
Markéta Vávrová
Občanská poradna Společnou cestou