Témata poradny
- Bydlení
- Finanční a rozpočtová problematika
- Insolvenční řízení a oddlužení
- Majetkoprávní vztahy a náhrada škody
- Občanské soudní řízení, vč. exekucí
- Ochrana spotřebitele
- Pojištění důchodové, nemocenské, zdravotní
- Pracovněprávní vztahy
- Právní systém EU
- Rodinné a partnerské vztahy
- Sociální dávky (dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče)
- Sociální pomoc (služby sociální pomoci)
- Trestní právo apod.
- Veřejná správa
- Zadlužení
Stehovani pri stridave peci
Otázka
Dobry den, mam dotaz... Děti ve střídavé péči, oba rodiče bydlí ve stejném městě v Benátkách. Jeden z rodičů se rozhodne odstěhovat do Prahy bez souhlasu druhého rodiče. Tzn, ze mladší dítě bude muset navštěvovat dvě základní školy (druhé dítě na střední beze změny) Může takto rodič učinit, aniž by měl souhlas druhého rodiče či požádal soud? Jedna se o vzdálenost cca 40-50km od původního bydliště obou rodičů, ktere meli v době rozsudku o střídavé péči. Existuje nějaké pravidlo/vzdálenost, kterou musí ohledně stěhování oba rodiče dodržet, případně žádat vzájemný souhlas či svolení soudu? Děkuji
Odpověď
Dobrý den,
bydliště dětí je jednou z tzv. významných záležitostí. Hovoří o nich § 877 občanského zákoníku:
"(1) Nedohodnou-li se rodiče v záležitosti, která je pro dítě významná zejména se zřetelem k jeho zájmu, rozhodne soud na návrh rodiče; to platí i tehdy, vyloučil-li jeden rodič z rozhodování o významné záležitosti dítěte druhého rodiče.
(2) Za významnou záležitost se považují zejména nikoli běžné léčebné a obdobné zákroky, určení místa bydliště a volba vzdělání nebo pracovního uplatnění dítěte."
Z tohoto vyplývá, že jako první by měla být dohoda rodičů a tedy oboustranný souhlas. Pokud jde o dítě, které již je schopno formulovat svůj názor, bude soud brát ohled i na něj. Jinak rozhoduje zejména s ohledem na zájem dítěte. Ani v občanském zákoníku, ani v komentáři jsem nenalezla žádná pravidla ohledně vzdálenosti přestěhování - každý případ se posuzuje individuálně a zohledňuje se více parametrů.
V praxi pak můžou nastat dvě situace. Za prvé, jeden rodič nedostane souhlas druhého např. s přestěhováním a žádá soud, aby tento nesouhlas nahradil svým rozsudkem. K tomu můžete využít například tento vzor:
https://www.justice.cz/documents/31369/0/Vzor+-+N%C3%A1vrh+-+ud%C4%9Blen%C3%AD+souhlasu+ke+zm%C4%9Bn%C4%9B+p%C5%99%C3%ADjmen%C3%AD+nezletil%C3%A9ho.pdf/ffb82cd1-2215-4806-9fc4-6f380abe2a48
Příslušný je okresní soud, v jehož obvodu má dítě (o nějž jde) faktické bydliště.
Za druhé, jeden z rodičů vůbec souhlas druhého neřeší a "zařídí" se po svém. Tuto situaci jsem studovala v komentáři k příslušné části občanského zákoníku. Výslovně se zde uvádí, že jde o problematickou situaci. Ovšem v případě, kdy zákon vyžaduje předchozí souhlas rodiče, by jednání druhého rodiče bez souhlasu bylo považováno za tzv. zdánlivé právní jednání. Prakticky: druhý rodič může nastalou situaci řešit například "návrhem k soudu na změnu rozhodnutí o svěření dítěte do péče, popřípadě na změnu rozhodnutí o styku rodiče s dítětem (např. bude stanovena povinnost dítě ke styku přivést do města, kde bylo původní bydliště). Je možné uvažovat i o náhradě škody pro rodiče, který takovou změnou bydliště musí vynakládat větší prostředky, aby se s dítětem mohl stýkat.
V případě dalších nebo doplňujících dotazů se na nás můžete opět obrátit.
S pozdravem
Markéta Vávrová
Občanská poradna Společnou cestou
