Společnou cestou -

Dobrý den,

děkujeme za Vaši důvěru a za dotaz, se kterým jste se na nás obrátil. Rozumím také tomu, že se snažíte ochránit maminku, která se stará o svého vnuka.

Jelikož se Váš dotaz týká hned několika oblastí, dovolím si pro přehlednost svoji odpověď rozdělit do několika částí:

1) Čerpání sociálních dávek a pěstounské „povinnosti“

Zmiňujete pěstounské dávky a povinnosti, které z jejich čerpání vyplývají. Na tomto místě je třeba říci, že čerpání sociálních dávek není tím, co maminku zavazuje. Práva a povinnosti pěstounů vůči svěřeným dětem jsou upraveny zákonem (zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí) a rozsudkem soudu, kterým byl vnuk mamince svěřen do péče.

Pěstounská péče tedy vzniká rozhodnutím soudu a jedině soud může také rozhodnout o jejím zrušení. Může tak učinit pouze ze závažných důvodů, vždy ale musí pěstounskou péči zrušit v případě, že o to požádá pěstoun. Pěstounská péče však zaniká nejpozději, nabude-li dítě plné svéprávnosti, resp. zletilostí. Jelikož píšete, že vnukovi již brzy bude 19 let, je již zletilý a mamince povinnosti vyplývající z pěstounství již skončily. To však nemá vliv na pokračování výplaty pěstounských dávek, pokud jsou splněny podmínky. Na to má vliv:

2) Skončení studia

Jelikož zmiňujete, že maminčin vnuk je ve studiu velmi nedbalý a je vysoce pravděpodobné, že studium bude brzy ukončeno (pokud již k tomu nedošlo, o čemž nemusíte vzhledem k jeho zletilosti vědět), skončí tím i právo na čerpání pěstounských dávek.

Nárok na pěstounské dávky (babička patrně čerpá odměnu pěstouna a vnuk příspěvek na úhradu potřeb dítěte) je podmíněn nezaopatřeností dítěte a tím, že oba žijí (a hospodaří) ve společné domácnosti (upravuje § 47 f odst. 2 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí). Níže pro Vaši informaci přikládám část zákona, kde je upravena podmínka nezaopatřenosti dítěte.

Doporučovala bych tedy (právě s ohledem na právo na čerpání dávek) prověřit, zda vnuk dosud studuje a zda studium již sám neukončil. Pokud jeho studium skončilo, je třeba to nahlásit na úřad práce a vyřešit tak ukončení výplaty pěstounských dávek (aby nevznikl přeplatek, který bude třeba vracet).

3) Odhlášení z trvalého pobytu nebude „jen tak“

Ano, máte pravdu, že odhlášení vnuka z bytu není úplně jednoduchou záležitostí. Především je třeba říci, že odhlášení je možné v případě, že vnuk v bytě skutečně (dlouhodobě) nebydlí. Tj. toulá se, bydlí u kamarádů a za maminkou přichází jen proto, aby od ní získal peníze, příp., jak popisujete, aby jí vyhrožoval a ničil její majetek.

Podle toho, jak však situaci popisujete, usuzuji, že vnuk stále u babičky bydlí. Pro odstěhování je tedy třeba vnuka vyzvat – ústně, písemně, doporučeným dopisem (doporučený dopis je ideální důkaz pro případ dalšího prokazování u soudu) nebo alespoň předán za přítomnosti svědka (svědkem můžete být např. Vy). Pokud se vnuk neodstěhuje do dané lhůty, následně babička podá žalobu na vyklizení a pak ho vystěhuje exekutor. Až tam fakticky nebude bydlet, může mu babička zrušit trvalý pobyt. Pěstounství ani dávky nemají na tento proces vliv.

Jak je Vám však z popisu patrně jasné, nepůjde o snadný proces a zcela určitě bude babička potřebovat Vaši pomoc a asistenci při důraznějším trvání na vystěhování se, aby v tom nebyla sama.

Jakmile vnuk nebude v bytě bydlet, podá Vaše maminka návrh na odbor evidence obyvatel obecního/městského úřadu na zrušení údaje o vnukovu trvalém pobytu na její adrese. K tomu musí doložit, že v domě/bytě nemá vnuk právo bydlet a ani tam reálně nebydlí (např. opět její a Vaše prohlášení, prohlášení sousedů apod.). Následuje snaha úřadu kontaktovat vnuka a zjistit, kde je jeho skutečné bydliště. Pokud maminka úřadu potvrdí, že na její adrese nebydlí, bude vnuk dotazován, kde bydlí, a úřad bude chtít, aby si adresu změnil do svého „nového“ skutečného bydliště. Pokud se jim nepodaří vnuka zkontaktovat, adresu trvalého pobytu po nějaké době (celé to trvá cca 2-3 měsíce) zruší a zaevidují ho na adrese úřadu (tzv. na ohlašovně).

4) Povinnosti maminky x její ochrana vůči vnukovi

Jak jsem již zmínila, povinnosti maminky vůči vnukovi v souvislosti s pěstounství skončily jeho zletilostí. Další péče a podpora z její strany již záleží na jejich vzájemné dohodě a maminčině ochotě.

Podle toho, co však píšete, předpokládám, že dohoda zde není. Resp. cílem vnuka je využívat ochotu a péči maminky, které, jak sám zmiňujete ho již „absolutně nezvládá“ a má obavy z jeho agrese.

Na tomto místě je třeba říci, že maminka není povinna vnukovy útoky strpět. Naopak, podle toho, co zmiňujete, se domnívám, že vnukovo chování naplňuje známky domácího násilí a to jak fyzického, tak psychického a podle toho je třeba jednat.

Je moc dobře, že jste věc oznámili na Policii, je však otázkou, jak ta bude v dané věci postupovat a, zda zahájí další úkony. Vždy je při sepisu protokolu o podezření ze spáchání trestného činu dobré požadovat, aby byl oznamovatel informován, jak bylo s oznámením naloženo. Pokud to tam výslovně neuvedete, nemá policie povinnost sdělovat.

Doporučuji maminku v tomto ohledu poučit (především pro případ, že by k útoku ze strany vnuka mohlo dojít v době, kdy nebudete poblíž a nebudete mamince schopen pomoci). Doporučit okamžitě se obrátit na policii a po příjezdu policie právě z obavy o zdraví a bezpečí žádat vykázání.

Více informací o vykázání můžete najít zde: https://www.policie.cz/clanek/preventivni-informace-institut-vykazani.aspx

Vykázání je sice jen na 10 dnů, v případě, že by však k němu došlo a bylo potřeba tohoto institutu využít, dává mamince možnosti podniknout další kroky k ochraně sebe i svého majetku. Tj. obrátit se na soud, který může vykázání prodloužit apod.

Jistě neuděláte chybu, když maminku poučíte o ochraně před domácím násilím, příp., když jí dáte k dispozici kontakty na organizace, které se touto problematikou zabývají:

Bílý kruh bezpečí - https://www.bkb.cz/, linka pro oběti domácího násilí: 116 006

Intervenční centrum Praha - https://www.csspraha.cz/intervencni-centrum

Život 90 – Linka Senior telefon – https://www.zivot90.cz/cs/asistence/senior-telefon tel.: 800 157 157

S pozdravem a přáním všeho dobrého Vám i mamince.

Mgr. Jitka Koutová, DiS.

za Občanskou poradnu Společnou cestou

Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře § 11

Nezaopatřené dítě

(1) Za nezaopatřené dítě se pro účely tohoto zákona považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže

a) se soustavně připravuje na budoucí povolání (§ 12 až 15), nebo

b) se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo

c) z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. Posuzování zdravotního stavu pro účely tohoto zákona upravuje zákon upravující organizaci a provádění sociálního zabezpečení 58).

(2) Po skončení povinné školní docházky se do 18. roku věku považuje za nezaopatřené dítě také dítě, které je vedeno v evidenci krajské pobočky Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.

(3) Za nezaopatřené dítě nelze však považovat dítě, které je poživatelem invalidního důchodu z důchodového pojištění pro invaliditu třetího stupně.