Témata poradny
- Bydlení
- Finanční a rozpočtová problematika
- Insolvenční řízení a oddlužení
- Majetkoprávní vztahy a náhrada škody
- Občanské soudní řízení, vč. exekucí
- Ochrana spotřebitele
- Pojištění důchodové, nemocenské, zdravotní
- Pracovněprávní vztahy
- Právní systém EU
- Rodinné a partnerské vztahy
- Sociální dávky (dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče)
- Sociální pomoc (služby sociální pomoci)
- Trestní právo apod.
- Veřejná správa
- Zadlužení
bezpodílové spoluvlastnictví
Otázka
Dobrý den,moc prosím o radu jak nejlépe dále postupovat. V říjnu loňského roku zemřel otec mé matky a jeho dům přešel na 3 dědice(pozůstalé děti).Ještě za života zemřelého bylo ústně dohodnuto že 2/3 domu připadnou mé matce náhradou za jinou část dědictví a 1/3 strýci.Dále jsme se se všemi ústně dohodli,že matka po nabytí právní moci převede své 2/3 na mne a mého manžela a strýce vyplatíme částkou 300 000 korun.Se zřetelem na vzniklou dohodu jsme se s rodinou nastěhovali do domu a čekali na ukončení dědického řízení a zapsání nových majitelů do katastru.V tomto týdnu došlo k naplnění všech těchto záležitostí.Ovšem při jednání se strýcem se ukázalo,že si vše rozmyslel a chce po nás nyní částku 500 000 korun s tím,že pokud na to nepřistoupíme,bude po nás požadovat nájem a na zimu prý počítá i s nájemníkem.Nedovedu si představit jak by to bylo možné v domě,kde máme trvalý pobyt,je zde pouze jedna kuchyně,záchod i koupelna.Opravdu nevíme co dělat,bohužel nemáme nic písemně.Při naší ústní domluvě byli sice přítomni i jiní lidé,ale bohužel vesměs rodinní příslušníci.Je možné po strýci nějakým způsobem požadovat splnění ústního závazku,nebo jak se máme proti tomuto bránit?Bohužel to na nás dělá dojem,že to bylo vše dopředu promyšleno,protože za těchto podmínek bychom se s rodinou do domu rozhodně nestěhovali a neopouštěli dosavadní bydlení.Ještě podotýkám,že poslední odhad na dům po dědečkově smrti mírně přesahoval 700 000 korun.Za jakoukoli radu či pomoc předem velice děkuji,
Odpověď
Dobrý den,
omlouváme se za prodlevu s odpovědí na Váš dotaz. Bohužel se nám sešlo několik provozních komplikací, které vedly k tomu, že nebylo možné dodržet obvyklé lhůty pro zodpovězení dotazu.
Z právního hlediska není možné závazně vypořádávat dědictví za života zůstavitele. Vámi popsaná dohoda je tudíž svým charakterem tzv. "gentlemanská", kterou nelze právně vymáhat. Pakliže odsouzení ostatních členů širší rodiny není dostatečným impulzem k dodržení rodinné dohody, nelze než vycházet z toho, že žádná dohoda právně neexistuje. Bohužel z Vašeho popisu není zřejmé, jakého výsledku bylo nakonec v dědickém řízení dosaženo.
Pakliže Vaše matka získala 2/3 domu a strýc 1/3, tak si Váš strýc muže "nechat zajít chuť" na "zimního nájemníka", jelikož o hospodaření s domem je coby většinový vlastník oprávněna rozhodovat Vaše paní matka. Ta je oprávněna stanovit, že dotčený dům budete užívat výhradně Vy a strýc do něj nebude mít žádný přístup. Na druhou stranu však strýc může požadovat, aby mu bylo vydáno bezdůvodné obohacení, které vzniká tím, že Vaše paní matka nakládá s domem jako s celkem a neumožnila mu užívat dům v rozsahu 1/3. Obvyklý postup je ten, že je takto "vyloučenému" spoluvlastníkovi vyplácena částka odpovídající 1/3 částky, která by za takovouto nemovitost byla vybírána v případě jejího pronájmu (myšleno pronájmu za cenu v daném čase a místě obvyklou).
Nechápu, na základě čeho se strýc domnívá, že dostane za 1/3 domu o hodnotě 700 000 Kč při vypořádání 500 000 Kč - tedy pokud nejde o případ, kdy byl dům znalcem pro účely dědictví úmyslně "podstřelen". Není-li možné dosáhnout dohody o odprodeji podílu, tak může Vaše paní matka, coby vlastnice 2/3, i Váš strýc kdykoliv k soudu podat tzv. žalobu na vypořádání spoluclastnictví.
Při této žalobě soud v první řadě zkoumá, jestli je prakticky možné nemovitost reálně rozdělit. Pakliže to není možné, zkoumá, zda-li je alespoň jeden ze spoluvlastníků ochoten vyplatit druhého z odhadní ceny podílu. Chtějí-li se vyplatit spoluvlastníci vzájemně, soud zkoumá, kterému ze spoluvlastníků je nemovitost účelnější přiznat (lze předpokládat, že by toto vyhrála Vaše paní matka - má větší podíl a věc reálně užívá pro potřebu své rodiny). Pakliže je druhého ochoten vyplatit pouze jeden ze spoluvlastníků, tak není co řešit (soud mu přizná vlastnictví nemovitosti a zároveň uloží povinnost vyplatit spoluvlastnický podíl). Jestliže by ani jeden ze spoluvlastníků nebyl ochoten nemovitost vyplatit a žalobce by trval na vypořádání, tak by soud nařídil prodej nemovitosti a mezi spoluvlastníky rozdělil výtěžek získaný v prodeji. Samozřejmě i zde mohou nastat spory ohledně ceny nemovitosti - pakliže každá ze stran předkládá posudek na jinou částku, zjistí si soud skutečnou hodnotu sám (respektive si zatím účelem sám vybere nezávislého soudního znalce).
V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.
S pozdravem,
Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.
