Témata poradny
- Bydlení
- Finanční a rozpočtová problematika
- Insolvenční řízení a oddlužení
- Majetkoprávní vztahy a náhrada škody
- Občanské soudní řízení, vč. exekucí
- Ochrana spotřebitele
- Pojištění důchodové, nemocenské, zdravotní
- Pracovněprávní vztahy
- Právní systém EU
- Rodinné a partnerské vztahy
- Sociální dávky (dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče)
- Sociální pomoc (služby sociální pomoci)
- Trestní právo apod.
- Veřejná správa
- Zadlužení
Odpovědnost za majetek a náhrada škody
Otázka
Dobrý den, mám nastoupit do zaměstnání jako správce objektu. Jedná se o příspěvkovou organizaci. Podmínkou přijetí je, že podepíši souhrnné (evidenční) listy, na nichž je soupis majetku organizace řádově v desítkách až stovkách milionů,které jsou ve společných prostorách jakož i veškeré zařízení objektu-např.má být na mě napsána celá budova, veškeré technologie a zařízení atd. Organizace nemá pojištěn majetek ani budovu ! Jaké závazky pro mě z toho vyplývají v případě zničení majetku,poškození,ztráty ,vzniku škody na majetku , požáru,povodně atd. Právní oddělení této organizace tvrdí, že pouze do výše 4 měsíčního platu dle ZP. Já však o tom nejsem přesvědčen, neboť se domnívám, že v dalším kroku by proti mě mohlo být zahájeno občanskoprávní řízení na náhradu škody nebo něco podobného.Můžete mi prosím poradit? Děkuji
Odpověď
Dobrý den, odpovědnost zaměstnance za škodu upravuje § 250 a následující zákoníku práce.
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou způsobil zaviněným (ať úmyslným či z nedbalosti) porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci tuto škodu prokázat. Zaměstnanec tedy neodpovídá za škodu, kterou nezavinil. V těchto případech nesmí výše náhrady škody přesáhnout 4,5 násobek průměrného měsíčního výdělku zaměstnance před vznikem škody. Toto omezení ale neplatí, pokud byla škoda způsobena úmyslně.
Zákoník však upravuje i další odpovědnost zaměstnance za škodu, a to odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat (dohoda o odpovědnosti za škodu, označována také jako hmotná odpovědnost). Za takové hodnoty se považují hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, za předpokladu, že má zaměstnanec možnost s nimi disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny. Předmětem této dohody nemůže např. být vybavení kanceláře či provozovny (zaměstnanec nemá možnost s věcmi disponovat po celou dobu). Pokusím se rozdíl ukázat na řidiči nákladního auta: nelze uzavřít odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách na motorové vozidlo, ale předmětem této dohody může být převážené zboží. Zákoník práce vyžaduje, aby o této odpovědnosti byla sepsána dohoda mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. V tomto případě odpovídá zaměstnanec za škodu v plné výši. Zavinění zaměstnance se předpokládá. Pakliže se zaměstnanec domnívá že za škodu neodpovídá nebo že za ní odpovídá jen částečně, musí to prokazovat. Nelze vyloučit, že na některé předměty lze takovou dohodu ve Vaši situaci uzavřít.
Dále zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za ztrátu svěřených předmětů jako jsou nástroje, ochranné pracovní prostředky a jiné obdobné prostředky, které zaměstnavatel zaměstnanci svěřil na písemné potvrzení. Pokud jde o předměty v hodnotě nad 50 000 Kč, musí zaměstnavatel se zaměstnancem uzavřít dohodu o odpovědnosti za ztrátu na svěřených předmětech. Tato odpovědnost předpokládá, že zaměstnanec tyto předměty sám výlučně používá a má možnost zabezpečit jejich ochranu. V případě ztráty svěřeného předmětu hradí zaměstnanec škodu v plné výši. Zavinění zaměstnance se zde předpokládá. Pakliže ztrátu zaměstnanec nezpůsobil, musí to prokázat. Tato odpovědnost se týká jen ztráty, půjde-li o poškození takového předmětu, je nutné postupovat podle obecné odpovědnosti (vymezené v prvním odstavci tohoto textu). Také bych ráda upozornila na odpovědnost zaměstnance za nesplnění povinnosti odvracet škodu. Zaměstnavatel může požadovat na zaměstnanci, který vědomě neupozornil nadřízeného vedoucího zaměstnance na škodu hrozící zaměstnavateli nebo nezakročil proti hrozící škodě, ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, aby se podílel na náhradě škody, která byla zaměstnavateli způsobena, a to v rozsahu přiměřeném okolnostem případu, pokud ji není možné nahradit jinak. Při určení výše náhrady škody se přihlédne zejména k okolnostem, které bránily splnění povinnosti, a k významu škody pro zaměstnavatele. Výše náhrady škody však nesmí přesáhnout částku rovnající se trojnásobku průměrného měsíčního výdělku zaměstnance. Zaměstnanec však neodpovídá za škodu, kterou způsobil při odvracení škody hrozící zaměstnavateli nebo nebezpečí přímo hrozícího životu nebo zdraví, jestliže tento stav sám úmyslně nevyvolal a počínal si přitom způsobem přiměřeným okolnostem.
Je obtížné bez znalostí konkrétního případu posoudit, zda s Vám zaměstnavatel může uzavřít dohodu o odpovědnosti za škodu či za ztrátu na svěřených předmětech. Nemám ani k dispozici to, co máte podepsat. Z toho, jak situaci popisujete mi však nevyplývá, že by šlo o některou z těchto dohod (obecnou odpovědnost za škodu má zaměstnanec vždy, bez ohledu na to, že nepodepsal žádnou dohodu nebo potvrzení). Lze doporučit podrobně pročítat, co máte podepsat. Pakliže by byla např. podepsána dohoda o odpovědnosti za škodu na věci, u kterých je tato odpovědnost vyloučena, považuje se dohoda za neplatnou a taková škoda se posuzuje jako obecná odpovědnost zaměstnance za škodu. S pozdravem Květa Kudová Občanská poradna o.s. Společnou cestou