Témata poradny
- Bydlení
- Finanční a rozpočtová problematika
- Insolvenční řízení a oddlužení
- Majetkoprávní vztahy a náhrada škody
- Občanské soudní řízení, vč. exekucí
- Ochrana spotřebitele
- Pojištění důchodové, nemocenské, zdravotní
- Pracovněprávní vztahy
- Právní systém EU
- Rodinné a partnerské vztahy
- Sociální dávky (dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče)
- Sociální pomoc (služby sociální pomoci)
- Trestní právo apod.
- Veřejná správa
- Zadlužení
dědictví
Otázka
Dobrý den.chtěl bych se zeptat zdali můžu určit dědice svého majetku,bez ohledu na postavení v rodině.Oženil jsem se po druhé,a z prvního manželství mám syna.Rozvedli jsme se když byl malý, a vůbec jsme se nestýkali .Viděl jsem ho pouze náhodou po skončení vyučení ,kde mi zdělil že odchází pracovat do světa.Proto bych chtěl aby můj majetek získala moje dcera z druhého manželství,co mohu pro to udělat.Děkuji za odpověd
Odpověď
Dobrý den,
odpovídám na Váš dotaz, ve kterém Vás zajímá, zda můžete určit jako jediného dědice Vaší dceru, navzdory tomu, že máte ještě syna z prvního manželství.
Potomci na rozdíl od manžela/manželky patří mezi tzv. "neopomenutelné" dědice. Fakticky to znamená, že „se nezletilým potomkům musí dostat aspoň tolik, kolik činí jejich dědický podíl ze zákona a zletilým potomkům aspoň tolik, kolik činí jedna polovina jejich dědického podílu ze zákona. Pokud závěť tomu odporuje, je v této části neplatná, nedošlo-li k vydědění uvedených potomků."
Z výše uvedeného ustanovení vyplývá, že nárok alespoň na polovinu svého dědického podílu ze zákona má jak Vaše dcera tak syn. A že tedy nebude zcela jednoduché v dědickém řízení syna opomenout.
Naskýtá se tedy několik variant jak danou situaci řešit.
1.) Nebudete činit žádná opatření. To znamená, že po Vaší smrti bude nejprve vypořádáno společné jmění manželů (za předpokladu, že Vaše druhá manželka bude naživu a nedojde k rozvodu) a následně bude řešeno samotné dědictví. Jelikož by v tomto případě nebyla pořízena závěť jednalo by se o tzv. „dědění ze zákona“ to znamená, že by dědily obě Vaše děti a manželka rovným dílem. Zákonný podíl syna bude tudíž buď 1/3 (vedle dětí dědí manželka), nebo 1/2 (manželka nedědí).
2.) Vyhotovíte závěť. V této závěti by měly být uvedeny obě Vaše děti. Je možné v ní ustanovit větší podíl Vaší dceři (tj. vedle svého zákonného podílu může dostat i dědický podíl Vaší manželky a 1/2 podílu Vašeho syna), ale synovi musí zůstat minimálně polovina jeho zákonného podílu. V případě že byste do závěti neuvedl syna, byla by v této části závěť neplatná, nicméně její neplatnosti by se musel syn domáhat.
3.) Určitou možností, jak se "vyhnout" tomu, aby po Vás syn cokoliv dědil, je pořídit si listinu o vydědění. Nicméně zde zdůrazňuji, že pro vydědění jsou jasně stanoveny zákonné důvody, které upravuje § 469a odst. 1 Občanského zákoníku, jehož znění přikládám:
"Zůstavitel může vydědit potomka, jestliže
a) v rozporu s dobrými mravy neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nemoci, ve stáří nebo v jiných závažných případech,
b) o zůstavitele trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl,
c) byl odsouzen pro úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku,
d) trvale vede nezřízený život."
V listině o vydědění nestačí pouze uvést některý z důvodů (nebo i jejich souběh), ale je potřeba je popsat na konkrétních příkladech. Dále je na zvážení, zda by se vydědění mělo vztahovat pouze na syna nebo i na jeho potomky, Vaše vnoučata. V neposlední řadě je potřeba trochu „počítat“, že se může daný potomek domáhat neplatnosti listiny o vydědění a tudíž je třeba uvážit, zda a jak bude možné existenci důvodů pro vydědění prokázat.
Pro úplnost dodávám, že Váš syn by nemohl dědit (kromě situace, kdy by byl platně vyděděn viz výše) také v případě jeho dědické nezpůsobilosti, kterou upravuje § 469 Občanského zákoníku, opět jeho znění přikládám: "Nedědí, kdo se dopustil úmyslného trestného činu proti zůstaviteli, jeho manželu, dětem nebo rodičům anebo zavrženíhodného jednání proti projevu poslední vůle zůstavitelovy. Může však dědit, jestliže mu zůstavitel tento čin odpustil."
Spáchání trestného činu je myslím jasné. Ohledně zavrženíhodného jednání lze říct, že se za toto jednání považuje např. jednání směřující proti listině, na které je zachycena poslední vůle zůstavitele, jednání které sleduje zmaření její realizace, dále pak jednání směřující proti zůstavitelově svobodě projevu poslední vůle atd. V praxi jde např. o situace, kdy se zjistí, že dědic závěť zničil a tím znemožnil, aby dědictví proběhlo podle poslední vůle zesnulého.
Pokud byste se rozhodl pro sepsání listiny o vydědění nebo pokud byste chtěl zkonzultovat obsah Vaší závěti, doporučuji obrátit se na některého z notářů. Listina o vydědění ani závěť nemusí mít nutně formu notářského zápisu, nicméně je zde větší předpoklad že daná listina bude splňovat potřebné náležitosti. Seznam notářů naleznete na ww.nkcr.cz
V případě potřeby se na nás můžete znovu obrátit.
S pozdravem
Petra Skuhrová
Občanská poradna o. s. Společnou cestou