Společnou cestou -

Dobrý den,

z Vámi uvedených informací vyplývá, že jste v současné době účastníkem opatrovnického řízení - tj. řízení ve kterém se rozhoduje komu budou nezletilé děti svěřeny do výchovy před a po rozvodu a také jaká bude výše výživného. Zároveň jste účastníkem rozvodového řízení. Je však potřeba si uvědomit, že dokud nebude otázka úpravy výchovy a výživy dětí vyřešena, není možné manželství rozvést. Vycházím tedy z předpokladu, že jste stále vdaná a doposud nebyl vydán rozsudek o rozvodu manželství.

V případě že tomu tak skutečně je, lhůta pro vypořádání společného jmění manželů Vám neběží a ani běžet nemůže. Běh této tříleté lhůty totiž počíná běžet od nabytí právní moci rozsudku o rozvodu, přičemž se rozsudek stává pravomocným tehdy, když všem účastníkům řízení uplyne lhůta pro podání odvolání, aniž by této možnosti využili. Neřeším nyní situaci, kdy se účastníci řízení vzdali práva na odvolání ihned po vynesení rozsudku.

A nyní několik informací k podílu ve firmě, který vlastnil Váš manžel. Otázku nabytí obchodního podílu jedním z manželů za trvání manželství již řešil Nejvyšší soud a své stanovisko vyjádřil v rozsudku, který je veden pod spisovou značkou 22 Cdo 700/2004. Z něj vyplývá, že: " S obchodním podílem je spjata majetková hodnota, která je ve smyslu § 118 odst. 1 ObčZ jinou majetkovou hodnotou (majetkem) a jako taková může být předmětem občanskoprávních vztahů. Jestliže i jen jeden z manželů nabude za trvání manželství a z prostředků patřících do společného jmění manželů obchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným, stává se tím získaný majetek (hodnota takového podílu) ze zákona součástí společného jmění manželů, neboť to přímo vyplývá z výše citovaného kogentního ustanovení § 143 odst. 1 písm. a) ObčZ. ... Jen manžel – společník má práva a povinnosti vyplývající pro něj z úpravy postavení společníka obchodní společnosti v obchodním zákoníku či jiném právním předpise nebo ve společenské smlouvě. Je však oddělen od majetkové hodnoty obchodního podílu, která zůstává manželům společná. Proto je také omezen v nakládání s obchodním podílem, pokud nejde o jeho obvyklou správu ve smyslu § 145 odst. 2 občanského zákoníku, neboť stejnou měrou jako náleží jemu, náleží i druhému manželovi." Znění celého rozsudku naleznete na http://www.nsoud.cz/JudikaturaNS_new/judikatura_prevedena2.nsf/WebSearch/CBD826B04BE89A2DC12575EF0037EAE5?openDocument

Z výše uvedeného tedy vyplývá toto: pokud byl obchodní podíl v s. r. o. uhrazen z prostředků patřících do společného jmění manželů, stal se součástí Vašeho společného jmění manželů.

Zastavme se však u přepisu firmy tj. obchodního podílu, který provedl Váš manžel po podání návrhu na rozvod. Dle Občanského zákoníku "Může obvyklou správu majetku náležejícího do společného jmění manželů vykonávat každý z manželů. V ostatních záležitostech je třeba souhlasu obou manželů, jinak je právní úkon neplatný."

Dle soudní praxe není považováno za běžnou záležitost darování nemovitosti nebo poskytnutí daru nikoli nepatrné hodnoty třetí osobě nebo zastavení nemovitosti. Naproti tomu běžnou záležitostí (tedy věcí náležející do obvyklé správy majetku) bude patřit např. nákup spotřebních předmětů pokud mají přiměřený rozsah a hodnotu, obstarávání běžných oprav v domácnosti apod.

Pokud by tedy Váš manžel bezúplatně převedl firmu, ve které by 80 % obchodní podíl patřil do společného jmění manželů, své matce, bylo by na místě tento úkon napadnout pro neplatnost. V případě že byste se neplatnosti nedovolávala u soudu, posuzovalo by se bezúplatné převedení firmy manželově matce za platný právní úkon.

Je však potřeba si "ohlídat" promlčení případného dovolání se relativní neplatnosti. Právo dovolat se relativní neplatnosti se - na rozdíl od absolutní neplatnosti - promlčuje, a to ve tříleté promlčecí době. Tato tříletá promlčecí doba začne běžet od okamžiku, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. Byla-li proto po třech letech vznesena námitka promlčení, nelze se již s úspěchem neplatnosti právního úkonu dovolat. Otázku promlčení uplatnění relativní neplatnosti, by bylo vhodné zkonzultovat s právníkem. Seznam právníků i s jejich zaměřením naleznete na www.cak.cz

Také píšete, že jste v dané firmě pracovala 12 let "načerno", tedy bez právního zakotvení např. pracovní smlouvy, některé z dohod apod. Jedna věc je práce bez pracovní smlouvy či dohody (např. dohoda o provedení práce nemusela být do 1. ledna tohoto roku písemná, a v neposlední řadě absence pracovní smlouvy nemá za následek její neplatnost), druhá věc je dostatek důkazů, na základě kterých byste mohla požadovat zpětné vyplacení mzdy. Obávám se, že v případě kdy jste neměla "v ruce" pracovní smlouvu, nedostávala mzdu a patrně za Vás tedy nebylo odváděno zdravotní či sociální pojištění, bude těžké vymoci zpětně mzdu. V neposlední řadě upozorňuji, že i v případě úspěchu tohoto soudního sporu, by bylo možné vymáhat mzdu pouze za 3 roky zpětně, zbytek by byl promlčen – pokud by protistrana uplatnila námitku promlčení.

V případě dalších či doplňujících dotazů se na nás můžete znovu obrátit.

S pozdravem Petra Skuhrová

Občanská poradna o. s. Společnou cestou