Společnou cestou -

Dobrý den,

na základě Vašeho dotazu se domnívám, že máte na mysli vývoj situace v případě rozvodu sporného. Patrně tedy proběhl rozvod, který nesplňoval podmínky rozvodu dohodou tj. manželé se rozvodu nedohodli, nebyla předložena spolu s návrhem na rozvod smlouva o vypořádání společného jmění manželů, která je jedním z hlavních předpokladů tohoto typu rozvodu.

Jakmile nabude právní moci rozsudek o rozvodu manželství, začíná běžet 3letá lhůta určená pro vypořádání společného jmění manželů. Pro úplnost dodávám, že rozsudek nabude právní moci po uplynutí 15denní lhůty všem účastníkům řízení, tato lhůta je určena pro podání odvolání, která začíná běžet prvním dnem následujícím po dni doručení rozsudku. Neřeším nyní situaci, kdy se účastníci řízení vzdali práva na odvolání přímo u soudu, nebo pokud probíhalo odvolací řízení.

V průběhu zmiňované tříleté lhůty, by mělo dojít k vypořádání společného jmění manželů buď formou dohody nebo alespoň k podání žaloby na vypořádání společného jmění manželů.

Dle zákona musí mít dohoda o vypořádání společného jmění manželů písemnou formu. Jestliže do společného jmění manželů náleží též nemovitost, nabývá dohoda účinnosti vkladem do katastru nemovitostí. Zároveň platí, že práva věřitelů nesmí být dohodou manželů dotčena. To v praxi nejčastěji znamená, že dohoda nesmí být uzavřena tak, že by jednomu z manželů zůstaly pouze závazky a druhý by vlastnil veškerý majetek, který byl součástí společného jmění manželů.

Pokud manželé dohodu neuzavřou, provede vypořádání společného jmění manželů na návrh některého z manželů soud. Jedná se o tzv. žalobu na vypořádání společného jmění manželů.

Vy však máte zřejmě na mysli situaci, kdy v rámci 3leté lhůty nebyla uzavřena dohoda a nebyla ani podána žaloba. V tomto případě dle zákona platí: "Nedošlo-li do tří let od zániku společného jmění manželů k jeho vypořádání dohodou nebo nebyl-li do tří let od jeho zániku podán návrh na jeho vypořádání rozhodnutím soudu, platí ohledně movitých věcí, že se manželé vypořádali podle stavu, v jakém každý z nich věci ze společného jmění manželů pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užívá. O ostatních movitých věcech a o nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné; totéž platí přiměřeně o ostatních majetkových právech, pohledávkách a závazcích manželům společných."

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že v případě kdy manželé nabyli za trvání manželství nemovitost patřící do společného jmění manželů, která nebyla v 3leté lhůtě po nabytí právní moci rozsudku o rozvodu vypořádaná viz výše, "přejde" tato nemovitost do podílového spoluvlastnictví, přičemž podíly obou spoluvlastníků - bývalých manželů, jsou stejné.

V tomto případě tedy mají tedy oba spoluvlastníci právo nemovitost užívat. U podílového spoluvlastnictví není možné vymezit, která polovina nemovitosti patří komu, jelikož jde o ideální, nikoliv hmotný a prostorově vymezitený díl. Každý ze spoluvlastníků má tak právo užívat celou nemovitost v rozsahu 1/2 užívacích práv a nesmí bránit stejnému užívacímu právu druhého spoluvlastníka.

Není vyloučeno, aby mezi sebou spoluvlastníci uzavřeli dohodu, jejímž předmětem bude vyjasnění, který ze spoluvlastníků bude výhradně užívat tu kterou konkrétní část domu a jaké části budou užívany společně (a v jakém režimu). Následně je pak možné, aby si o vymezených částech jednotliví spoluvlastníci rozhodovali v zásadě nezávisle.

Bez takovéto dohody však musíme vystačit z obecnou zásadou řešící problematiku podílového spoluvlastnictví: o hospodaření se společnou věcí (hospodaření věcí obnáší např. správu věci, opravy, úpravy, údržbu společné věci, investice do společné věci) rozhoduje většina a není-li většinové rozhodnutí možné, rozhodne spor o společné věci soud.

Vzhledem k tomu, že v daném případě jsou spoluvlastnické podíly stejné, je jasné, že nikdo nemůže nikoho přehlasovat a tudíž se buď dohodnete (většinové rozhodnutí bude 100 %), nebo případný spor necháte rozhodnout soud.

Máme-li tudíž konkrétně odpovědět na Vaši otázku, tak v popsaném případě (marné uplynutí lhůty tří let od zániku manželství) skutečně dojde k tomu, že nemovitost ve společném jmění manželů přejde do podílového spoluvlastnictví a každý z bývalých manželů bude oprávněn k ideální polovině této nemovitosti, ale "ideální polovina" není nic hmotného co by bylo možné bez dalšího reálně užívat. Hmotný (reálný) charakter má až nemovitost jako taková, takže zacházení s ní znamená nejen využít vlastního ideálního spoluvlastnického práva, ale též zasáhnout do ideálních spoluvlastnických práv druhého spoluvlastníka. Pro reálné užívání nemovitosti je proto vhodné vyřešit střet těchto práv (dohodou, soudem).

V případě dalších či doplňujících dotazů, se na nás můžete znovu obrátit.

S pozdravem

Petra Skuhrová a Ondřej Načeradský

Občanská poradna o. s. Společnou cestou