Společnou cestou -

Dobrý den,

myslím, že Vás potěší informace, že má Vaše (bývalá) družka naprosto pomýlenou představu o situaci a svém právním postavení. Vezměme to postupně.

1) bydlení a trvalý pobyt

Uvádíte, že jde o bytovou jednotku ve Vašem vlastnictví. Dovoluji si předpokládat, že jste se svojí družkou neuzavřel nájemní či obdobnou smlouvu a ani jste v její prospěch nezřídil věcné břemeno užívání dotčeného bytu. V takovéto situaci došlo k zapsání údaje o trvalém pobytu pouze na základě Vašeho souhlasu a rovněž právo užívání bytu je odvozené od Vašeho souhlasu s tím, aby dotčená osoba užívala Váš majetek coby člen Vaší domácnosti.

Nebude-li možné situaci řešit domluvou, doporučuji písemnou formou odvolat souhlas s užíváním bytu, přičemž tento dopis je třeba buď předat osobně proti podpisu, nebo ho zaslat poštou s dodejkou do vlastních rukou.

V dopise shrnete, že jste vlastníkem dotčené bytové jednotky a bývalé družce nesvědčí žádné neodvozené právo k užívání dotčeného bytu. Vzhledem k tomu, že došlo k rozpadu Vašeho vztahu, požadujete, aby se ve lhůtě ... dnů vystěhovala z Vašeho bytu. Dále ji upozorníte, že v případě, kdy se dobrovolně nevystěhuje, budete situaci dále řešit soudně, což pro ní bude znamenat povinnost hradit náklady soudního řízení a dále že budete od uvedeného data požadovat úhradu bezdůvodného obohacení, které vznikne v případě, že po uplynutí lhůty k vystěhování bude dále užívat Váš byt.

Neuposlechne-li Vaší výzvy, opravdu nezbude než se obrátit na soud s žalobou na vyklizení. Nevidím důvod, proč byste v této žalobě neměl být úspěšný, soud může maximálně s odkazem na dobré mravy podmínit vyklizení zajištěním přístřeší, náhradního ubytování či náhradního bytu (případná náhrada je v zásadě závislá na tom, jak bude soud v daném případě cítit dobré mravy). Svépomocné vystěhování bývalého člena domácnosti Vám po právní stránce nemohu doporučit.

V dopise můžete dále zmínit, že její argument o oprávněnosti užívat byt z titulu nahlášení trvalého pobytu je právně zcela absurdní. V zákoně č. 133/200 Sb, o evidenci obyvatele nelezneme v ustanovení § 10 odst. 2 výslovně uvedeno, že z přihlášení občana k trvalému pobytu nevyplývají žádná práva k nemovitosti ani k jejímu vlastníkovi.

2) právo na majetkové vypořádání

Vaše družka zde zřejmě opomíjí skutečnost, že manželství není jen "kus papíru" a z právního hlediska přináší naprosto zásadní rozdíl co do práv a povinností partnerů. Ve vztahu druh a družka nemůžeme mluvit o žádném společném jmění. Případný majetek jste tudíž mohli nabýt buď do svého osobního vlastnictví (pokud jste ho pořídili za své prostředky) nebo do podílového spoluvlastnictví (pokud jste se na jeho pořízení složili), investice do majetku jednoho z Vás z osobního majetku druhého z Vás může být toliko darem, bezdůvodným obohacením či něčím obdobným, ale nemůže jít o zápočty ve smyslu, jak se řeší u vypořádání společného jmění manželů.

Tím netvrdím, že faktické ukončení dlouholetého soužití s družkou je po této stránce bezproblémové, jelikož lze pochybovat, že v současnosti máte zdokumentováno, kdo pořídil jaký majetek (a na rozdíl od manželů nemůžete použít domněnku, že nejsou-li důkazy o opaku, je vše pořízené za dobu manželsví součástí společného jmění). Bez existence důkazů zvítězí ve sporu o majetek ten, kdo ho bude mít ve své faktické držbě, jelikož druhý nebude schopen předložit soudu takové důkazy, aby soud uložit žalovanému povinnost vydat věci či nařídil vypořádání podílového spoluvlastnictví.

Bude-li to možné, doporučuji sepsat dohodu, ve které společně prohlásíte co je čí majetek (popřípadě co je společné a jaké jsou Vaše podíly na tomto společném majetku), jelikož tím můžete předejít velmi nepříjemné "tahanici" o majetek.

3) nezletilé děti

Vzhledem k tomu, že dojde k ukončení faktického soužití rodičů nezletilého dítěte (Vaší společné dcery), je třeba řešit otázku úpravy poměrů k nezletilému dítěti. Poměry můžete upravit dohodou, kterou následně necháte schválit soudem (soud zde vystupuje jako ochránce dítěte a neschválí dohodu, pokud dojde k závěru, že není v zájmu dítěte), či v případě absence dohody může kterýkoliv z rodičů dát návrh, aby poměry upravil soud. Upravit je třeba péči o dítě (svěření do péče jednoho z rodičů, střídavá péče nebo společná péče) a případně vyživovací povinnost (je-li dítě svěřeno do péče jednoho z rodičů). Styk s dítěkem je možné ponechat na dohodě rodičů, přičemž soud na návrh, ale i bez návrhu zasáhne a styk formálně upraví, pokud se ukáže, že dohoda rodičů v praxi nefunguje, či funguje v rozporu se zájmy dítěte.

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.