Společnou cestou -

Dobrý den,

otázku vypořádání členského podílu řeší Obchodní zákoník a samozřejmě také stanovy družstva. Dle Obchodního zákoníku členství v družstvu může zaniknout několika způsoby např. písemnou dohodou, vystoupením, vyloučením, prohlášením konkursu na majetek člena, vydáním exekučního příkazu k postižení členských práv a povinností po právní moci usnesení o nařízení exekuce či zánikem družstva.

Pokud byste uvažovala o zániku Vašeho členství v družstvu, je na místě si prostudovat obsah Vašich stanov. Každý člen má právo z družstva vystoupit, svůj záměr však musí písemně oznámit. Dle Zákona své rozhodnutí člen družstva nemusí odůvodňovat. Vystoupením zaniká členství v době určené stanovami, nejdéle však uplynutím šesti měsíců ode dne, kdy člen oznámil vystoupení představenstvu družstva. Ve stanovách můžete mít uvedenou odlišnou lhůtu, pokud by byla delší nebo nebyla uvedena vůbec, platí tato zákonná. Lhůta začíná běžet ode dne následujícího po dni, kdy bylo oznámení o vystoupení z družstva doručeno představenstvu (pokud se jedná o malé družstvo, kde představenstvo není, doručuje se předsedovi družstva). Vzhledem k tomu že vystoupení z družstva je jednostranný právní úkon, není k němu potřeba souhlasu družstva.

Při zániku členství za trvání družstva má dosavadní člen nárok na vypořádací podíl. Někteří autoři uvádějí, že vypořádací podíl by se dal obecně definovat jako hodnota, představující majetkovou účast člena v družstvu, na kterou vzniká bývalému členu družstva nárok při zániku jeho členství v družstvu. Tato majetková hodnota je po dobu trvání členství v družstvu v majetku družstva, družstvo k ní tedy má vlastnické právo.

Způsob stanovení vypořádacího podílu je upraven v § 233 dost. 2 Obchodního zákoníku. Není však vyloučeno, že stanovy Vašeho družstva mohou mít odlišnou úpravu. Dle Obchodního zákonku je při stanovení vypořádacího podílu zohledněn nejen majetek členem do družstva vnesený, ale je zohledněna také skutečnost, že prostřednictvím tohoto majetku a případně i svou prací v družstvu se člen podílel na tvorbě dalšího majetku družstva.

Při stanovení výše vypořádacího podílu se vychází z výše čistého obchodního jmění družstva (viz dikce § 233 odst. 3 obchodního zákoníku), pokud by stanovy neurčily jinak. Použitý pojem "čisté obchodní jmění" má obsah určený v § 6 odst. 3 obchodního zákoníku. Nelze jej zaměňovat s pojmem "základní jmění družstva", jak ho používá § 223 odst. 1 obchodního zákoníku. Pro určení vypořádacího podílu je rozhodný stav čistého obchodního jmění družstva podle účetní závěrky za rok, v němž členství zaniklo, přičemž se nepřihlíží ke jmění v nedělitelném fondu, pokud je podle stanov zřízen.

Pro výpočet vypořádacího podílu je rozhodující počet ukončených roků členství (nikoliv roků kalendářních), pro výpočet nároku na podíl na zisku, který je rovněž odvozen od členského vkladu (podílu), je rozhodující skutečná délka trvání členství v tom roce, za který se podíl na zisku zjišťuje. Vypořádací podíl se uhrazuje v penězích, nicméně v situaci, kdy členský vklad spočíval zcela nebo zčásti v převodu vlastnického práva k nemovitosti na družstvo, může člen žádat vypořádání vrácení této nemovitosti (stanovy mohou podobně upravit i jiná plnění).

Vypořádací podíl je splatný uplynutím tří měsíců od schválení roční účetní závěrky za rok, v němž členství zaniklo. Pozor, i zde je družstvu ponechána určitá benevolence tzn. že ve stanovách může být uvedená jiná délka splatnosti.

Pokud by se družstvo nemělo k vyplacení podílu a nebylo by možné se s vedením družstva dohodnout, nezbylo by než uplatnit své právo u soudu.

V případě dalších či doplňujících dotazů se na nás můžete znovu obrátit.

S pozdravem

Petra Skuhrová

Občanská poradna o. s. Společnou cestou