Společnou cestou -

Dobrý den,

odmítnou dědictví lze do jednoho měsíce poté, co soud, resp. notář pověřený k vyřízení dědictví, vyrozumí Vaší tchyni o možnosti odmítnout dědictví a o následcích tohoto odmítnutí. Odmítnutí se vztahuje na celé dědictví, nelze odmítnout např. pouze dluhy. Pokud tchyně dala nějakým úkonem nebo jednáním najevo, že dědictví nechce odmítnout (např. platila manželovy dluhy), odmítnout v jednoměsíční lhůtě již nemůže.

Pokud dědictví Vaše tchyně odmítne, budou dědit zbývající dědici. Zda se rozhodnou dědictví přijmout i s dluhy nebo je také odmítnou, bude záležet na jejich úvaze. Odmítnutí dědictví je nezvratné, nelze je zrušit.

Odmítnutí dědictví nemusí být pro Vaši tchyni jediným řešením manželova dluhu. V rámci vypořádání společného jmění manželů a následně při vypořádání dědictví může na ni připadnout pouze část dluhu, popř. se může s ostatními dědici dohodnout na jiném rozdělení majetku a dluhu než stanoví zákon.

V dědickém řízení se nejprve zjišťuje majetek, včetně závazků, zůstavitele. Pokud byl ženatý, dědí se jeho výlučný majetek (zejména věci a dluhy nabyté před manželstvím) a polovina majetku a závazků spadajících do společného jmění manželů.

Pokud dluh 60 000 Kč manžel přijal bez vědomí tchyně a jeho výše přesahovala míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, pak dluh nespadá do společného jmění manželů a dědí se celý. Jestliže by dluh byl přiměřený k majetkovým poměrům manželů, pak by do společného jmění manželů spadal a dědila by se jeho polovina, druhá polovina by zůstala tchyni.

Pokud manžel sepsal závěť, bude se dělení majetku řídit právě závětí. Zletilé děti musí dostat alespoň polovinu toho, co by dostali ze zákona, nezletilé děti musí dostat tolik, kolik to odpovídá zákonnému podílu.

Není-li sepsaná závěť, popř. je-li nějaký majetek, na nějž závěť nepamatuje, pak se dědí podle zákona (podle § 473 a násl. Občanského zákoníku). V případě Vaší tchyně dědí dle zákona ona a všechny tři děti stejným dílem. Na stejné čtyři díly se proto rozdělí zůstavitelův (manželův) výlučný majetek a polovina společného jmění manželů. Spadá-li dluh 60 000 Kč do společného jmění manželů, pak se dědí jeho polovina, která se rozdělí na 4 díly (tedy dědí se 30 000 Kč s úroky, které se rozdělí na čtvrtiny). Nespadá-li dluh do společného jmění manželů, pak se na čtvrtiny rozdělí celých 60 000 Kč s úroky.

Dědici se mohou v dědickém řízení dohodnout na jiném vypořádání dědictví. Pokud toto vypořádání nebude odporovat dobrým mravům, notář a následně soud tuto dohodu potvrdí.

Je nutné ještě dodat, že dědic odpovídá do výše ceny nabytého dědictví za přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele a za zůstavitelovy dluhy, které na něj přešly zůstavitelovou smrtí. Je-li více dědiců, odpovídají za náklady zůstavitelova pohřbu a za dluhy podle poměru toho, co z dědictví nabyli, k celému dědictví. Zpravidla proto není možné, aby jeden dědic zdědil veškerý majetek a druhý pouze dluhy (pokud by však byly takové majetkové poměry dědiců a osobní důvody dědiců, u nichž by dohoda o takovém rozdělení dědictví neodporovala dobrým mravům, pak by i to mohl soud schválit).

Pokud by půjčka 60 000 Kč způsobila, že by dědictví bylo předluženo, mohli by se dědici dohodnout s věřitelem, že mu přenechají veškeré dědictví k úhradě tohoto dluhu.

V dotaze píšete, že manželé neměli žádný majetek. V takovém případě by mohl notář, resp. soud, uzavřít dědické řízení pro nemajetnost. Pokud po zůstavitelovi zůstal jen nepatrný majetek, pak jej může vydat tomu, kdo vypravil pohřeb, a řízení zastavit.

V případě potřeby se na nás můžete dál obrátit.

S přáním hezkého dne

Kateřina Čočková

za Občanskou poradnu o. s. Společnou cestou