Společnou cestou -

Dobrý den,

jde-li o podílové spoluvlastnictví 50:50, je ohledně nakládání se společnou věcí nutné dojít k dohodě, nebo věc řešit soudně.

Ohledně možnosti přístupu do domu si nejsem jist, jestli v této fázi by byl ještě správní orgán (obecní úřad) ochoten uvažovat o využití tzv. "ochrany pokojného stavu", pakliže se půl roku zdržujete jinde (neužíváte dotčenou nemovitost). Bylo by zřejmě možné zkusit návrh na ochranu pokojného stavu podat s tím, že se posledního půl roku snažíte o jeho obnovení vlastními silami, ale bez úspěchu. K tomuto by bylo vhodné sehnat důkazy - např. svědectví dotčeného zámečníka, či dalších osob, které jsou ochotné a schopné dosvědčit, že Vám bývalý přítel znemožňuje vstup do domu a že jste se o něj snažila. Jde o to, že pokud příslušný orgán dojde k závěru, že jste výsledný stav "akceptovala" a přestala se snažit o obnovení původního stavu, nemůže využít tento nástroj (to neznamená, že se nemůžete domáhat nápravy soudně). Jednoduchý návod k této životní situaci naleznete např. na: http://www.znojmocity.cz/ochrana-pokojneho-stavu/d-1974/p1=11366.

U soudu se samozřejmě můžete domáhat řešení situace a to buď ve smyslu, že se nejste schopni dohodnout na společném užívání věci a tudíž by měl soud rozhodnout Vaši při o užívání společné nemovitosti (např. Vy požadujete, aby se nemovitost pronajímala a dělil se výtěžek, expřítel požaduje, abyste v domě dál žili společně, na což můžete reagovat tím, že vzhledem k jeho předchozímu chování po Vás nelze něco takového požadovat...), nebo ve smyslu vypořádání spoluvlastnictví. Každý ze spoluvlastníků totiž může požadovat, aby se podílové spoluvlastnictví vypořádalo a soud následně postupuje takto:

1) pokud lze věc smysluplně rozdělit podle podílů, věc rozdělí (což může být vhodné u pozemku, ale u nemovitostí jde často o nereálnou možnost),

2) věc přikáže některému ze spoluvlastníků s tím, že druhému náleží finanční kompenzace podle tržní ceny. Pokud vyplacení požadují oba spoluvlastníci, musí určit, komu je účelnější přiřknout věc a komu peněžní vyrovnání.

3) Není-li možné vypořádat spoluvlastnictví výše uvedenými způsoby (smysluplně nedělitelné, nikdo není ochoten druhého vyplatit) a navrhovatel trvá na vypořádání, nařídí soudní prodej dotčené věci (soudní dražbu) a rozdělí výtěžek z prodeje podle výše podílů.

K "normálnímu" prodeji můžete expřítele donutit v zásadě jen tím, že pokud nebude spolupracovat, dojde k soudnímu prodeji (na čemž proděláte pravděpodobně oba, jelikož cena ze soudní dražby bývá zpravidla nižší), nebo ho vyplatíte a pak si věc prodáte sama za "normální" cenu (zde je někdy třeba uvážit, zda-li se vyplatí půjčit si na vyplacení podílu či nikoliv - pokud náklady na půjčku jsou vyšší než rozdíl ceny, může být nakonec levnější věc nechat prodat soudně - to je však spíše otázka na realitního specialistu).

Z hlediska náhrady za znemožnění užívání nemovitosti, je třeba být schopen doložit, že Vám expřítel po určitou dobu znemožnil užívání nemovitosti, ačkoliv jste o něj usilovala. Následně byste mohla požadovat vydání částky, o kterou se obohatil tím, že měl ve výsledku možnost užívat celou nemovitost. V zásadě nelze vyloučit ani náhradu další škody, ale zde je již nutné doložit, že vznikla v souvislosti s jeho porušením povinnosti a že jste neměla rozumnou možnost, jak se jejímu vzniku vyhnout.

Ohledně vkladu do oprav nemovitosti by bylo třeba upřesnit, o jakých datech zde hovoříme. Pokud jste po vzájemné dohodě rekonstruovali a vkládali prostředky do oprav domu, aniž by se upravovala výše podílů adekvátně vkladům, či se jinak neřešilo, že výše vkladů neodpovídá výši podílů, může jít případně o bezdůvodné obohacení, ale u něj již mohla uplynout promlčecí lhůta (dva roky).

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.