Společnou cestou -

Dobrý den,

v dotazu to výslovně neuvádíte, nicméně si dovolím předpokládat, že podílové spoluvlastnictví máte zapsané 50:50.

Pakliže e-maily jsou bez efektu, lze doporučit bývalého přítele kontaktovat formou doporučeného dopisu. V něm je pak vhodné uvést, že nemáte zájem na dalším trvání spoluvlastnictví k dotčené nemovitosti a jak byste chtěla situaci řešit (můžete mu nabídnout odkoupení jeho podílu, můžete ho požádat o to, aby Vás vyplatil z podílu, můžete navrhnout, že nemovitost prodáte a rozdělíte si výtěžek, respektive cokoliv jiného, jelikož zákon Vás v zásadě neomezuje v tom jak situaci řešit, pakliže jste se schopní na něčem dohodnout). Dále by bylo vhodné uvést, že očekáváte, že Vás v lhůtě XY kontaktuje a zahájí jednání ve věci. V opačném případě budete i vzhledem k tomu, že na Vaše předchozí e-mailové výzvy nijak nereagoval, nucena věc řešit soudně.

Pakliže dojde na soud, tak by šlo o tzv. žalobu na vypořádání podílového spoluvlastnictví. Vyjádření protistrany k podání žaloby nepotřebujete, s touto žalobou se na soud může obrátit samostatně kterýkoliv ze spoluvlastníků, pakliže není možné situaci řešit dohodou (proto je výše doporučeno zaslání doporučeného dopisu, aby bylo u soudu doložitelné, že jste se o řešení dohodou snažila).

Soud má občanským zákoníkem stanovené pořadí, v jakém má zkoušet jednotlivé varianty vypořádání spoluvlastnictví.

1) Nejprve je řešeno, jestli by věc nešlo smysluplně rozdělit podle podílů. Dělit pole na dvě poloviny může být docela dobře možné, ale nelze předpokládat, že by bylo ekonomicky smysluplně možné rozdělit spoluvlastněný byt.

2) Není-li možné reálné rozdělení věci, řeší soud jako druhou variantu to, zda-li by některý ze spoluvlastníků druhého nevyplatil z podílu. Pokud by o vyplacení měli zájem oba spoluvlastníci, musí soud rozhodnout, komu by vzhledem k okolnostem bylo rozumnější přiznat nemovitost a komu peníze. Není-li ani jedna strana ochotna či schopna druhou vyplatit, přistoupí se k poslední variantě.

3) Soud nařídí prodej nemovitosti s tím, že se mezi spoluvlastníky podle jejich podílů rozdělí výtěžek.

Pokud jde o nakládání se spoluvlastněnou nemovitostí, tak zde při rovnosti podílů nemůže nikdo druhého přehlasovat a tudíž o hospodaření se společnou věcí (zda ji budete užívat společně, zda ji bude užívat pouze jeden z Vás a druhý obdrží kompenzaci, zda-li se bude pronajímat a bude se dělit výtěžek atd.) je nutno pořídit dohodou, nebo nechat spor o hospodaření rozhodnout soud. Jelikož na dohodu o hospodaření s věcí není předepsána písemná forma, nelze vyloučit, že jedna ze stran tvrdí, že aktuální stav je výsledkem dohody a argumentuje tím, že kdyby s tímto stavem protistrana nesouhlasila, tak by ji již dávno řešila. Výsledek sporu může být pak obtížně předvídatelný. Není-li aktuálně žádná dohoda a bývalý přítel by se rozhodl nemovitost pronajímat, máte samozřejmě právo ho kontaktovat s tím, že neexistuje žádná dohoda na jejímž základě by měl právo společnou nemovitost pronajímat a následně uvážit, jestli chcete jít cestou napadnutí platnosti dotčené nájemní smlouvy, nebo požadovat, aby Vám vyplácel podíl na dosaženém zisku.

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.