Společnou cestou -

Dobrý den,

dovolím si předpokládat, že zmiňovaným pronájmem je myšlena skutečně nájemní smlouva a nikoliv smlouva podnájemní (má jiná pravidla).

Nejsem si dále jist, jestli pod tím, že jste "měli bydlení v pronájmu" mám rozumět, že jste měli nájem společný, nájem byl psaný na Vás či byl nájem psaný na zesnulého.

V posledním případě by se použila tzv. pravidla přechodu nájmu bytu, která najdeme v ustanovení § 2279 a následujících občanského zákoníku.

Je-li zmiňovaná dcera potomkem zesnulého nájemce, přešel by nájem bytu na ní (předpokládám že nemá vlastní byt).

Nevím, na jakou dobu byla dotčená nájemní smlouva uzavřena - pokud jde o dobu určitou např. do konce roku, není třeba zvlášť řešit, že přechod nájmu může znamenat zkrácení nájemního vztahu, ale pro jistotu raději uvedu, že nájem přešlý na osobu, která je k dotčenému dni zletilá, ale mladší sedmdesáti let skončí nejpozději uplynutím lhůty dvou let, v případě přechodu nájmu na osobu mladší osmnácti let skončí nájem nejpozději ke dni, kdy tato osoba dosáhne věku dvaceti let (samozřejmě se lze s pronajímatelem dohodnout jinak).

Dále nebudu řešit, jaké je vlastně Vaše postavení k dotčenému bytu po smrti partnera (nájemkyně X matka nájemkyně).

Z hlediska práv nájemce je nájemní smlouva zásadním dokumentem, ale je si třeba uvědomit, že nad nájemní smlouvou platí právní úprava obsažená v občanském zákoníku (zvláště pak ustanovení o nájemních smlouvách v § 2201 a následujících). Pakliže nějaká povinnost či právo plyne ze zákona, není nutné, aby bylo ve smlouvě zvlášť zmiňováno. V některých případech je přípustné, aby se smlouva od zákona odchýlila a v jiných nikoliv - někdy je tak možné, aby v zákoníku bylo obsaženo právo, které se však v konkrétním nájemním vztahu neuplatní, jelikož se pronajímatel s nájemcem dohodli odchylně (a dotčené právo odchýlení připouští) a naopak jindy může být právo uvedené ve smlouvě neplatné, jelikož by bylo v rozporu se zákonným ustanovením, které neumožňuje ujednat si něco odlišného.

V dotazu uvádíte, že pronajímatelka bytu začala s likvidací odpadu a škod na bytě ve Vaší nepřítomnosti. Neznáme bližší podrobnosti a neuvádíte, zda jste již o této skutečnosti s pronajímatelkou jednali a jakými důvody argumentuje, nevíme nic bližšího ani k požáru a stavu bytu po zásahu hasičů.

Je jasné, že požár bytu představuje mimořádnou událost, kdy může být nutné vstoupit do bytu nájemce a učinit určité nezbytné a neodkladné úkony bez toho, aby bylo možné situaci předem řešit s nájemcem. Zpravidla se (po provedení nezbytných úkonů k zajištění bezpečnosti a vzniku dalších škod - např. zabránění dalšího zatékání do domu v důsledku toho, že v bytě nejsou po požáru okenní výplně) čeká na likvidátora pojišťovny (pokud máte pojištění domácnosti proti požáru, respektive je proti požáru pojištěný pronajímatel a při požáru mu vznikla škoda na bytě) a následně po zdokumentování dochází dle závažnosti a situace k sanaci ("po domácku" či profesionální firmou).

Vámi uváděný popis bych chápal tak, že pronajímatelka přistoupila k sanaci Vašeho vybavení bytu, aniž by věc s Vámi konzultovala a pokud postupovala tak, že si bezdůvodně sama dělala názor na to, jaká věc je poničená do té míry, že jí vyhodí a Vám tím vznikla škoda, můžete vůči ní požadovat náhradu škody, nicméně je třeba upozornit, že pokud svoji odpovědnost neuzná, je na Vás, abyste byla v soudním řízení schopná prokázat veškeré okolnosti rozhodné pro nárok na náhradu škody (v základní podobě jde o porušení právních povinností žalovanou - vznik škody v určité výši - příčinnou souvislost mezi porušením právní povinnosti a vznikem škody).

I když by tak např. pronajímatelka připustila, že vyhodila nějaké věci (což pravděpodobně nemusela, pokud zde nebyla nějaká zvláštní situace, pro kterou bylo nutné neodkladně věci odstranit a jevilo se jako zjevně neúčelné naložit s věcmi jinak než je vyhodit), může se hájit tím, že šlo o věci bezcenné, či respektive znehodnocené požárem (náklady na sanaci mohou být vyšší než hodnota věci). Je následně na Vás, abyste soudu doložila hodnotu věci, respektive soud přesvědčila, že Vám vznikla nemajetková újma, kterou je adekvátní kompenzovat požadovanou částkou.

Pokud jde o opakované vnikání do bytu - neuvádíte za jakým účelem pronajímatelka do bytu vstupuje a co v něm dělá. V principu nemá pronajímatel až na mimořádné situace oprávnění do bytu vstupovat bez domluvy s nájemcem (který by mu však ve stanovených případech měl přístup umožnit - např. k provedení nezbytných oprav). Neuvádíte, zda-li pronajímatelka přiznává, že do bytu bez dohody s Vámi vstupovala, či jak jinak jste schopná její vstupování do bytu prokázat a z informací obsažených v dotazu nelze odhadovat, jestli by se mohla bránit nějakými nezbytnými okolnostmi či nikoliv. Samostatnou kapitolu pak tvoří závažnost těchto zásahů a tudíž adekvátní forma ochrany (od trestního oznámení po výzvu k zdržení se dalšího zasahování do práv nájemce).

Dále zmiňujete obvinění, že jste s dcerou něco ukradla - ani zde neuvádíte bližší okolnosti, takže neposoudím, zda-li k tomu např. došlo vulgární formou, která by mohla být hodnocena jako přestupek proti občanskému soužití (pokud jste schopná na obci jednání dostatečně prokázat včetně stupně jeho závažnosti), či jde např. o poškozování Vaší dobré pověsti v domě šířením těchto nepravdivých informací u ostatních nájemníků (podle okolností lze uvažovat na škále od žaloby na ochranu osobnosti po podání trestního oznámení pro pomluvu).

Jak vidíte jde o problematiku poměrně komplikovanou, kdy v řadě případů nelze konkrétněji odpovědět bez bližší znalosti věci. V případě potřeby můžete svůj dotaz doplnit formou e-mailu, nicméně k uvážení je i možnost osobní konzultace v naší či jiné občanské poradně www.obcanskeporadny.cz).

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.