Společnou cestou -

Dobrý den,

podle současné právní úpravy se dědí na základě dědické smlouvy, závěti či zákona (v rámci tzv. zákonné posloupnosti).

Z hlediska dědictví ve svém dotaze bohužel opomíjíte jednu zcela zásadní věc - jestli má Váš současný manžel děti (uvádíte, že nemáte společné děti, ale nezmiňujete, zda nemá děti z předchozích vztahů).

Pokud by manžel žádné děti neměl, může se svojí pozůstalostí naložit v principu jakkoliv. Pokud by děti měl, má to vliv nejen na zákonnou posloupnost (viz níže), ale i na to, že musí počítat s tím, že dítě, které nebylo právoplatně vyděděno (či jinak neztratilo dědickou způsobilost), má nárok na tzv. neopomenutelný díl, který v současnosti vychází u zletilých děti na 1/4 jejich zákonného podílu.

Nedojde-li k platnému uzavření dědické smlouvy či pořízení závěti, dědí se v tzv. zákonné posloupnosti.

Má-li zesnulý potomky, dědí v první dědické skupině děti a případný manžel. Pokud by tedy měl např. manžel dvě děti z předchozího manželství, dělila by se pozůstalost (nejprve samozřejmě proběhne vypořádání společného jmění - do pozůstalosti připadne osobní majetek zesnulého a jeho vypořádací podíl na společném jmění) na třetiny. Toto si je dobré uvědomit i pro účely výše zmíněného neopominutelného podílu - ten je u zletilých 1/4 zákonného podílu, takže pokud podle zákona má v popsaném případě dítě dostat 1/3 pozůstalosti, je neopomenutelný podíl 1/4 z 1/3 neboli 1/12.

Pokud by zůstavitel neměl děti, dědilo by se podle zákona v druhé dědické skupině - zde dědí manžel, zůstavitelovy rodiče a případné další osoby, které se zůstavitelem sdíleli společnou domácnost po dobu nejméně jednoho roku před smrtí, nebo na něm byli výživou závislí. Dědí-li v této třídě manžel, obdrží minimálně jednu polovinu, jinak se dědí rovným dílem.

Pokud by situace byla taková, že by bezdětný manžel měl ke dni smrti Vás za manželku a s Vašimi dětmi sdílel společnou domácnost, dělilo by se dědictví tak, že by Vám připadla polovina pozůstalosti (opět opakuji, že nejprve dochází k vypořádání společného jmění manželů) a dětem by připadlo po 1/4 (coby osobám ve společné domácnosti).

Pakliže by manželovi nevyhovovala výše uvedená zákonná posloupnost, má, jak již bylo v úvodu zmíněno, možnost pořídit závěť, ve kterém může určit dědice a dědické podíly jinak (stejně tak může zřídit odkaz, uložit podmínky, příkazy atd.).

Omezen by zde v principu byl pouze případnými neopomenutelnými podíly dětí - pokud by tedy např. šlo o výše zmíněnou variantu s manželkou a dvěma vlastními zletilými dětmi, mohl by volně naložit z 10/12 svého majetku a ohledně 2/12 by bylo třeba pamatovat na děti. Neopomenutelný podíl by dětem nemusel připadnout, pokud by je platně vydědil, případně pokud by jim na tento podíl bylo možné započítat mimořádný dar (např. je v závěti uvedeno, že dítěti X není ustanoven ani neopomenutelná podíl, jelikož si zůstavitel přeje na tento nárok započítat byt Y, který tomuto dítěti ještě za života daroval).

Výše byla zmíněna rovněž dědická smlouva - i v jejím rámci je možné určit dědice, ale pokud k tomu není zvláštní důvod, lze doporučit neuzavírat dědickou smlouvu, ale pořídit závěť. Závěť lze totiž na rozdíl od dědické smlouvy jednostranně změnit, pokud by zůstavitel z nějakého důvodu došel k závěru, že chce svůj majetek rozdělit jinak, respektive za dědice povolat někoho jiného.

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.