Dluh vzniklý za svobodna

Dotaz ze dne 16. 4. 2015 18:10.

Otázka

Dobrý den. Před mnoha lety, ještě jako svobodný, jsem šel známému ručit. Minulý rok jsem se oženil a to, že někomu ručím, už jsem dávno vypustil z hlavy. Teď mi přišla upomínka, zkrátka dlužník není a mně nezbude, než jeho dluh zaplatit. Je to okolo 750 tisíc, předběžně jsme se však se společností dohodli, že dluh "spláchneme" tím, že na ně převedu svůj starý byt v os. vlastnictví. Manželka má přesto strach, že kdyby to nakonec nevyšlo a chtěli po mě celou částku, budou v ohrožení její peníze, které si do manželství přinesla ze stavebního spoření a co jí spořili rodiče, jelikož jako manželka se na mých "dluzích", podle NOZ, podílí. Mám tedy dotaz. V případě, že by teoreticky na nějakou exekuci došlo, má se o své peníze, se kterými do manželství přišla, skutečně obávat ? Hraje nějakou roli, že jsem ručil ještě za starého občanského zákoníku ? Nemělo by tedy platit právo z doby, kdy byl právní úkon proveden ? Děkuji.

Odpověď

Dobrý den,

Váš ručitelský závazek se řeší podle práva svého vzniku, ale pokud by v konečné fázi došlo k exekuci, tak by se exekuce řídila pravidly platnými nikoliv v době vzniku ručitelského závazku, ale v době zahájení exekuce.

Manželka se z titulu manželství nestává ručitelkou ani spoluručitelkou Vašeho dluhu z doby před manželstvím, pokud by ji věřitel žaloval vedle Vás, byla by mu v tomto ohledu žaloba zamítnuta. To co však může v praxi pocítit jsou důsledky exekuce na jejího manžela (pokud byste věc nechal dojít tak daleko).

V první řadě je zde otázka majetku ve společném jmění manželů (takže nikoliv např. jejích úspor z doby před manželstvím, které si stále někde na účtu drží odděleně, ale např. bytu který jste si za trvání manželství společně koupili). Podle současné právní úpravy platí, že majetek ve společném jmění manželů může být postižen v rámci exekuce na závazky, které nejsou společné, např. právě pro dluh jen jednoho z manželů z doby před manželstvím. Jinými slovy - může být postižen Váš společný majetek. Nikoliv proto, že by manželka nějakým způsobem spoluodpovídala, ale proto, že ho má společně s dlužníkem.

Na druhou stranu nový občanská zákoník umožňuje manželce pokud jde o společný majetek jistou míru obrany. V případě exekuce pro dluh druhého manžela z doby před manželstvím se může domáhat toho, aby se postižení společného majetku omezilo na rozsah odpovídající vypořádacímu podílu dlužícího manžela. Zjednodušeně řečeno - pokud by se vyšlo z toho, že vypořádací podíly manželů jsou 50:50, ve společném jmění byla nemovitost za 2 000 000 Kč a jeden z manželů by zde měl z doby před manželstvím dluh 2 000 000 Kč, mohla by být nařízena exekuce prodejem na dotčenou společnou nemovitost, ale nedlužící manželka by se mohla domáhat toho, aby se omezila na 1/2 podíl připadající na dlužníka.

Druhý ze způsobů, jak se může exekuce dotknout nedlužícího manžela je exekuce na movité věci - na rozdíl od nemovitostí není u movitých věcí žádná evidence v duchu katastru nemovitostí, takže nelze operativně rozlišit jaké movité věci patří dlužníkovi, jaké patří nedlužícímu manželovi, jaké mají ve společném jmění a jaké třeba patří ještě nějaké úplné jiné osobě. Exekutor proto v případě exekuce na movité věci sepisuje věci, které nalezne v prostorách, kde dlužník bydlí a následně nechává na dotčených osobách, zda-li se "ozvou" s tím, že jde o věci ve společném jmění (postižitelné vypořádacím podílem), nebo o osobní vlastnictví nedlužícího manžela (které nemá být postiženo vůbec) či dokonce třetí nezúčastněné osoby (taktéž nemá být postiženo). Problém však představují věci, u kterých vlastnické vztahy nelze dokládat.

Třetím v současnosti častým způsobem, který může nedlužící manžela notně zaskočit je nařízení srážek ze mzdy či jiného příjmu a přikázání pohledávky z účtu u peněžního ústavu (postižení účtu). Tyto formy exekuce na manžela povinného jsou přípustné pouze v případě exekuce dluhu spadajícího do společného jmění manželů, ale exekuce na manžela může přijít i když se o dluh spadající do společného jmění nejedná (je z doby před manželstvím), jelikož exekutor vydá dotčené exekuční příkazy aniž by se zabýval otázkou, zda-li se jedná o dluh spadající či nespadající do společného jmění a opět nechá na dotčené osobě (manželu povinném) zda se bude odpovídajícím způsobem bránit, nebo-li podá návrh na zastavení dotčené formy exekuce pro nepřípustnost plynoucí z toho, že jde doložitelně o dluh nespadající do společného jmění manželů.

Pokud situaci s věřitelem vyřešíte aniž by věc musela jít k soudu, či i kdyby jste se ve věci nakonec soudili, ale splnil byste v předepsané lhůtě rozsudkem uloženou povinnost, nemusíte se exekuce obávat (samozřejmě předpokládám, že máte řádně vyřešené doručování úřední korespondence a poštu si přebíráte).

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna Společnou cestou.

Souhlasím se vším