Společnou cestou -

Dobrý den,

druh a družka jsou z právního hlediska v podstatě "cizí lidé", takže u nich nepřichází v úvahu něco jako je společné jmění manželů a jeho vypořádání. V případě rozchodu tudíž může být následně sporné, jaké věci byla za trvání společné domácnosti zakoupeny do osobního jmění některého z partnerů a které byly zakoupeny s úmyslem, že je partneři budou mít v podílovém spoluvlastnictví. Situace je v tomto poměrně komplikovaná, jelikož v rámci společné domácnosti se typicky neřeší kdo co hradí, takže např. jeden může zaplatit nájem, druhý koupí televizi, přičemž i když televizi hradí pouze on či ona, tak jsou srozuměni, že jde o společnou televizi. Na druhou stranu takovéto srozumění mezi partnery nemusí existovat. V případě sporu tudíž může být obtížné pro kteroukoliv ze stran dokázat u soudu svoji verzi podložit do té míry, aby soud byl ochoten vyhovět žalobě (ať již směřuje na cokoliv - vydání pouze jejich věci, vypořádání podílového spoluvlastnictví...).

Jsou-li druh a družka schopni se dohodnout, je samozřejmě nejlepší se zkusit dohodnout a písemně sepsat, co má komu připadnout a kdo případně komu vyplatí jakou kompenzaci. Není-li dohoda možná, vzniká někdy dosti nepřehledná situace, kdy si jeden či druhý z partnerů odveze "svoje" věci a druhý následně řeší, jestli má dost důkazů k tomu, aby podal trestní oznámení, nebo soudně požadoval vrácení věcí, či jejich vypořádání.

Zmiňujete, že jste si vzala půjčku, abyste opravily domek a pomohla jste mu s exekucemi. Je třeba uvážit, co kolem toho jste schopna prokázat - samotná skutečnost, že jste si vzala půjčku a něco uhradila totiž ještě sama o sobě neprokazuje, jestli se jednalo o dar, půjčku, či jaké následky byly mezi partnery pro danou majetkovou dispozici sjednány, kdy a jaké nám následně proto běželi promlčecí lhůty atd.

Pokud jde o možnost vydědění dětí z předchozího vztahu - vydědění je možné pouze ze zákonných důvodů a je otázkou, jestli nějaký výpovědní důvod je naplněn (v kontextu se sluší upozornit, že pokud se rodič o své děti nezajímá, nemůže je následně vydědit na základě toho, že děti o něj neprojevují dostatečný zájem). Případná nemožnost děti platně vydědit samozřejmě neznamená, že by otec nemohl ještě za života volně nakládat se svým majetkem - dědická práva se vztahují k tomu, co zbude po smrti zůstavitele, pokud zůstavitel majetek ještě za života někomu daruje, či ho třeba prohraje v kartách, tak mají dědici smůlu. Jinak řečeno - ano, pokud by chtěl, tak samozřejmě může darovací smlouvou přepsat vlastnická práva k dotčenému domu na Vaše společné dítě (či na kohokoliv jiného - u nezletilců se sluší upozornit, že takto velkou majetkovou dispozici by měl schválit opatrovnický soud), ale nemáte ho k tomu jak donutit (a popravdě se dle popisu situace nezdá, že byste měla příliš silnou vyjednávací pozici - nemovitost je jeho a trvalý pobyt Vás k ničemu neopravňuje, takže se Vám také může stát, že po Vás bude požadovat vyklizení nemovitosti).

Závěrem k Vašemu dotazu, zda-li byste musela jeho dědi vyplatit, pokud by se něco stalo. Vyjdu-li z předpokladu, že v současnosti neexistuje žádné pořízení pro případ smrti, tak podle zákona dědí v první dědické skupině děti (a manželka, ale tu v daném případě nemáte). Má-li Váš partner tři potomky, dělil by se majetek na třetiny. Dědické řízení samozřejmě nemusí skončit tak, že každý dědic dostane třetinový podíl na všem - pokud je to možné, je samozřejmě preferováno dosažení dohody dědiců (u nezletilců nám opět situaci komplikuje kolizní opatrovnictví), takže teoreticky by mohlo dědické řízení skončit tím, že dům zůstane Vašemu dítěti s tím, že ostatní dědici budou kompenzování tím, že obdrží z dědictví zase něco jiného v adekvátní hodnotě a pokud to není možné, teoreticky přichází v úvahu i to, že by byli svým nevlastním sourozencem vyplaceni, nicméně se nabízí otázka, z čeho by je nezletilec vyplácel. Možné by samozřejmě bylo i to, že by nemovitost v dědictví šla do podílového spoluvlastnictví na třetiny, nicméně byste podíly od ostatních spoluvlastníků odkoupila, popřípadě žalovala na vypořádání podílového spoluvlastnictví, kde je jednou z možností nabídnout soudu vyplacení ostatních spoluvlastníků.

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna Společnou cestou.