Témata poradny
- Bydlení
- Finanční a rozpočtová problematika
- Insolvenční řízení a oddlužení
- Majetkoprávní vztahy a náhrada škody
- Občanské soudní řízení, vč. exekucí
- Ochrana spotřebitele
- Pojištění důchodové, nemocenské, zdravotní
- Pracovněprávní vztahy
- Právní systém EU
- Rodinné a partnerské vztahy
- Sociální dávky (dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče)
- Sociální pomoc (služby sociální pomoci)
- Trestní právo apod.
- Veřejná správa
- Zadlužení
průměrný měsíční příjem
Otázka
Dobrý den, započítává se přeplatek na dani z příjmu právnických osob ze závislé činnosti z ročního zúčtování za rok 2008 do průměrného měsíčního příjemu za 6 měsíců 03/2009-08/2009? Roční zúčtování prováděl zaměstnavatel, takže byl přeplatek vrácen v březnu v únorové výplatě. Já osobně jsem přesvědčena, že ne. Principielně mi to přijde nelogické. Je to to samé, jako když si vydělané peníze v r.2008 strčím do šuplíku a vyndám si je v březnu 2009. Není to příjem ani jednoho měsíce v roce 2009. Můj manžel má z prvního manželství vyživovací povinnost. Pro stanovení výše výživného byl použit průměrný měsíční příjem právě za výše uvedené období a byl v něm započten i přeplatek na dani. Dále také cestovní náhrady ze zahraniční služební cesty = diety. Prosim, co je správně? Děkuji
Odpověď
Dobrý den, pokud by se počítal průměrný výdělek pro pracovně právní potřeby, nezahrnoval by se přeplatek na dani do průměrného výdělku. Započítávají se jen „peníze za práci“ tj. mzda či plat a zákonné příplatky (za práci ve svátek, v noci, přesčas). Výše výživného se však nepočítá z průměrného výdělku. Výživné se stanovuje na základě posouzení potřeb a zájmů dítěte a možností, schopností a majetkových poměrů rodiče. Kromě příjmu se bere v úvahu i celková životní úroveň rodiče, jeho životní styl (celková majetková situace, způsob trávení volného času např. nákladné koníčky, dovolené, nebo naopak zadluženost rodiče, další vyživovací povinnosti). Dítě má právo podílet se na životní úrovni rodiče. Podle mého názoru by soud neměl přihlížet k mimořádným částkám (pokud podstatně nezmění životní úroveň rodiče). Pakliže soud vycházel z jednorázových či mimořádných příjmů, lze se zkusit odvolat s poukazem, že těchto příjmů otec běžně nedosahuje. Dosahuje běžně příjmu …, z nichž nelze vyměřené výživné hradit. Nicméně, jak jsem již uvedla, soud nevychází jen z příjmů rodiče. Situaci rodiče lze popsat šířeji, tak aby z ní vyplývalo, že vyměřené výživné neodpovídá možnostem rodiče. S pozdravem Květa Kudová Občanská poradna o.s. Společnou cestou
