Společnou cestou -

Dobrý den,

řešíme-li příspěvek na bydlení, je třeba v první fázi zkoumat bližší podrobnosti k Vašemu bydlení. O příspěvku na bydlení lze v první řadě uvažovat, pakliže jste nájemci nebo vlastníky dotčeného bytu. Pokud byste bydleli např. v podnájmu, nebyl by na příspěvek na bydlení tak jako tak nárok. Zadruhé v dotčeném bytě musíte mít hlášen trvalý pobyt (ale to je přinejhorším otázka přehlášení místa pobytu).

Dále je třeba zkoumat, v jaké obci dotčený byt je. U příspěvku na bydlení jsou totiž vyhlašovány tzv. normativní náklady na bydlení podle velikosti obce a počtu členů domácnosti (rozhodující je hlášení k trvalému pobytu), takže bez této informace nelze posoudit, zda-li pro dvoučlennou domácnost máme použít normativní náklady 8 489 Kč (nájemní byt v Praze), nebo 5 943 Kč (obec do 9 999 obyvatel). K čemu normativní náklady slouží? Jde o to, že se při řešení nároku na příspěvek na bydlení neuznají náklady, které jdou nad stanovené normativní náklady. Máte-li např. náklady spojené s bydlením 8 600 Kč a budeme-li předpokládat, že jde o nájemní byt v obci do 9 999 obyvatel, uznají se Vám náklady v částce 5 963 Kč a k nákladům v částce 2 637 Kč (vycházím z uváděných 8 600 Kč) se nebude přihlížet. Dojdeme-li k uznatelným nákladům (nejde jen o celkovou výši, ale i o to, jaké položky do dotčené částky započítáváte) je pak již výpočet celkem jednoduchý.

Příspěvek na bydlení se uzná v takové částce, aby na uznatelné náklady na bydlení nebylo vynakládáno více jak 30 % (v Praze 35 %) rozhodných příjmů. Nejlépe si to ukážeme na příkladu:

***

Rozhodný příjem: 6 495 Kč. Reálné náklady: 8 600 Kč, z toho uznatelné 5 963 Kč.

30 % příjmu je: 1 948,5 Kč -> toto je částka, která by měla jít na náklady bydlení.

Kolik schází, aby se uhradili uznatelné náklady?

5 963 - 1 948,5 = 4 014,5 Kč (po zaokrouhlení 4 015 Kč)

***

Další informace k příspěvku na bydlení naleznete například na: http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/prisp_na_bydleni.

Vedle příspěvku na bydlení existuje další dávka určená k úhradě nákladů na bydlení a to tzv. "doplatek na bydlení". Tato dávka je součástí systému pomoci v hmotné nouzi a tudíž jsou u ní nastaveny částečně přísnější a částečně volnější podmínky.

V základní podobě jde o doplatek, který se vyplácí společně s příspěvkem na živobytí a příspěvkem na bydlení v situacích, kdy po uhrazení uznatelných nákladů na bydlení (uznatelné náklady se zde počítají jiným způsob) nezbude navzdory vyplácenému příspěvku na bydlení ani tzv. částka živobytí.

Co je to částka živobytí? Dříve se vyplácelo tzv. dorovnání do životního minima, ale toto bylo kritizováno, že jde o příliš plošnou dávku, která náležitě nerozlišuje, jaká je situace osob pobírajících dávku a jak se snaží či nesnaží situaci řešit. Z tohoto důvodu se v současnosti již nevyplácí dorovnání do životního minima, ale dorovnání do tzv. částky živobytí, která může být nižší, ale i vyšší než životní minimum. Významná je i skutečnost, že se pro účely vyplácení příspěvku na živobytí některé příjmy započítají pouze v omezeném rozsahu a lze do určité míry odečítat náklady na bydlení takže i osobě s příjmem nad životním minimem může být v určitých situacích dopláceno do částky živobytí.

Začněme ale nejprve s životním minimem - dvě dospělé osoby mají společnou částku životního minima 5 480 Kč. Dále vycházejme z toho, že zde nejsou žádné důvody, pro které by se Vám měla vyměřit částka živobytí nižší než životní minimum (např. protože se řádně nesnažíte najít si práci, ačkoliv pracovat můžete, nevyužíváte možnosti požadovat výživné od osoby, která Vám má výživné poskytovat atd.) na druhé straně zde pro zjednodušení nepočítejme ani s tím, že by zde byly okolnosti, pro které by částka živobytí byla vyšší než životní minimum (zvýšení v důsledku lékařem přiznané zvláštní diety, zvýšení na náklady spojené s hledáním zaměstnání). Podíváme-li se na Vaše příjmy (podpora v nezaměstnanosti, invalidní důchod), tak invalidní důchod se započítává v plném rozsahu, ale podpora v nezaměstnanosti jen 80 % (1 716 Kč). Tímto se dostáváme z částky 6 495 Kč k částce 6 066 Kč, ale tím nic nekončí. Dále si lze totiž z této částky odečíst uznatelné náklady na bydlení a to až do 30 % (v Praze 35 %). I když vyjdu "jen" z 30 %, dostáváme se najednou k tomu, že pro účely příspěvku na živobytí máte výsledný příjem 4 246,2 Kč, což je citelně pod částkou životního minima a tudíž pravděpodobně i pod částkou živobytí.

Vedle příspěvku na bydlení Vám lze tudíž v popsané situaci doporučit požádat i o příspěvek na živobytí a o doplatek na bydlení (uznatelné náklady na bydlení se v systému hmotné nouze počítají poměrně složitě, ale předpokládám, že nárok budete mít i zde).

Další informace k dávkám pomoci v hmotné nouzi a k podání žádosti o tyto dávky najdete např. na: http://portal.mpsv.cz/soc/hn.

U všech zmíněných dávek je však třeba upozornit na skutečnost, že se příjmy a náklady zkoumají zpětně. U příspěvku na bydlení rozhoduje předchozí kalendářní čtvrtletí a u dávek pomoci v hmotné nouzi tři kalendářní měsíce předcházející měsíci za který se žádá, takže nelze vyloučit, že si bude nutné chvíli na dávky počkat, pokud jste v minulosti měli vyšší příjmy či nižší náklady.

V případě potřeby dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.