Společnou cestou -

Dobrý den,

netuším koho rozumíte pod "správcem dluhů", co Vám slíbili, co jste uzavřeli za smlouvu ani co jste Vy či tito "správci" zatím udělali, takže mohu maximálně hádat, o jakou by mohlo jít situaci.

V praxi se lze setkat se společnostmi, které Vám za určitý finanční obnos (v praxi se běžně jedná o částky 20 - 50 000 Kč) sepíší a připraví návrh na oddlužení (zaplatíte si službu příprava návrhu na oddlužení pro insolvenční řízení). Nicméně Vám nikdy nemohou slíbit, že návrh na oddlužení bude schválen.

Mohou se postarat o to, aby žádost byla "dobře" vyplněná a byly přiloženy všechny potřebné seznamy, ale to ještě neznamená, že Vám oddlužení bude schváleno. Samozřejmě jsou situace, kdy je riziko neschválení oddlužení značné a naopak takové, ve kterých lze očekávat, že návrh bude pravděpodobně schválen, ale ve výsledku záleží vždy na konkrétním soudci. Když Vám někdo na 100 % slibuje oddlužení, tak Vám buď přímo lže, či si přinejmenším "přikrášluje" situaci.

Vedle těchto společností existují i společnosti, které nabízejí "oddlužení", ale ve skutečnosti s oddlužením ve smyslu insolvenčního zákona (v médiích se používá termín "osobní bankrot") nemají nic společného. Slovíčko oddlužení používali ještě před tím, než se "osobní bankrot" stal jednou z variant řešení finančního úpadku a to pro označení jimi nabízeného "řešení" dluhů. V zásadě můžeme rozlišovat tři "obchodní modely":

1) Společnost X Vám zajistí vyplacení ostatních dluhů, tím že Vám sama poskytne půjčku (často je vyžadováno ručení nemovitostí), pomůže s prodejem majetku atd. Můžeme narazit jak na společnosti, které se snaží k situaci přistupovat poctivě, tak na společnosti, které se pohybují na hraně či za hranou zákona, snaží se na dlužníkovi pouze vydělat, a jejich oddlužení může vypadat tak, že dlužník má nakonec místo 300 000 Kč dluhů 1 500 000 dluhů, či přijde (pod cenou) o střechu nad hlavou (případně připraví o bydlení rodinného příslušníka, kterého přemluví k tomu, aby se mu "zaručil").

2) Společnost X se zaváže pomoci dlužníkovi s řešením jeho situace tím, že budu fungovat jako prostředník. Může jít o zprostředkování půjčky na refinancování dluhů, o vyjednávání s věřiteli o splátkách či odpuštění části dlužné částky atd. Za tuto činnost si společnost X účtuje poplatek. Může být jednorázový (typické např. u zprostředkování další půjčky) i opakovaný (společnost se zaváže průběžně odpovídat na korespondenci věřitelů). Důležité zde je, že se společnost zavazuje k činnosti, nikoliv k tomu, že se touto činností dosáhne požadovaného cíle.

3) Druhá varianta je v zásadě "nástavbou" na druhou variantu. Dlužník se zde zaváže společnosti X hradit poplatek k činnosti zmiňované u druhé varianty a dále jim poukazuje částku, kterou má společnost X následně použít k úhradě jeho dluhů. "Ideálním cílem" je u této varianty to, aby všichni věřitelé přistoupili na splátky a tudíž dlužník posílal veškeré prostředky společnosti X, která již zajistí, aby každý z věřitelů dostal co má. To je ovšem ideál, který jsem v praxi ještě nezažil, jelikož věřitelé "nejsou moc nadšení", když o splátky žádá přímo dlužník a přes "nějaké prostředníky" se obvykle už vůbec nehodlají o možnosti splátek bavit.

V zásadě ani jeden z těchto modelů není něco nedovoleného, ale je si třeba uvědomit, za co tyto společnosti odpovídají (či přesněji za co neodpovídají), jaké případné sliby těchto společností jsou nesmyslné a pamatovat na zásadu, že pokud je něco příliš hezké, než aby to byla pravda, tak to pravda nebývá.

Zastavme se ještě u třetí varianty. Prostudujeme-li si důkladně smlouvy, zpravidla zjistíme, že dotčené společnosti neodpovídají za výsledek, ale pouze se zavazují "něco zkusit". Jinými slovy: dlužník se jim např. zaváže platit 1000 Kč měsíčně za to, že posílají 5 věřitelům dopisy s žádostí o splátky (což by si dlužník mohl klidně poslat sám) ve výši 100 Kč. Cílem je tedy to, aby každý z pěti věřitelů dostal po 100 Kč a dotčené společnosti za její snahu zůstalo 500 Kč. Společnost však odpovídá pouze za snahu. Rozesláním dopisů s žádostmi o splátky má splněno a právě si vydělala 500 Kč. Není pro ni podstatné, zda věřitelé na splátky přistoupí, zda budou na její dopisy nějak reagovat, nebo zda dlužníka dají k soudu či do exekuce.

Je totiž poměrně typické, že věřitelé na tyto společnosti nereagují a "nemají je příliš v lásce". Věřitelé tyto subjekty často vnímají jako "příživníky", kteří zneužívají nezkušenosti dlužníka, kterého "přemluví", že je lepší nesplácet dluhy a raději jim peníze určené na splácení dluhů svěřit. Ve výsledku zadlužená osoba hradí peníze za to, že někdo místo ní napíše dopis či vyplní žádost (ano, některé "firmy" si řeknou o několik tisíc za to, že přes internet vyplní on-line žádost o půjčku u nejmenované nebankovní společnosti a pak "svému klientovi" přetlumočí, co se po odkliknutí dotazníku dozvěděli), zatímco tyto peníze mohli být použity k alespoň částečné úhradě dluhů. Řada věřitelů má proto firemní politiku nastavenu tak, že veškerá korespondence od těchto subjektů "jde rovnou do koše". Jinými slovy si pak dlužník platí za to, že někdo sepisuje a posílá poštu, kterou nikdo ani nečte..

Zapomínat nelze ani na případy, kdy tyto společnosti (či přesněji řečeno osoby jednající za tyto společnosti) dlužníka více či méně uvedou v omyl či využijí jeho omylu co do charakteru nabízených služeb a "garancí výsledku". Svého času se i do médií dostal případ dlužníka, který byl přesvědčen, že podepsáním smlouvy s takovouto společností je jeho situace vyřešena a že dokud jim bude hradit sjednanou splátku, nemusí se o ostatní dluhy starat. Ve skutečnosti se však tato společnost pouze zavázala "zkusit" vyjednávat s věřiteli, kteří se s ní z výše zmiňovaných důvodů odmítli bavit. Jelikož samotný dlužník nekomunikoval a přímo věřitelům nic neplatil (domníval se, že to není potřeba, když domluvený obnos pravidelně zasílá dotčené "oddlužovací" společnosti), skončila věc v exekuci.

Jde samozřejmě jen o nastínění toho, s čím se lze v praxi setkat. Zmíňovaná upozornění na to, že "jsou podvodníci, že s fin. ústavem nemají podepsanou smlouvu" mě vedlo k závěru, že by se mohlo jednat o výše uvedenou situaci, ale mohu se samozřejmě zásadně mýlit.

V případě potřeby svůj dotaz prosím doplňte či upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.