Společnou cestou -

Dobrý den,

veškeré dávky nemocenského pojištění jsou vázány na to, že zde existuje nějaký příjem, kterého pojištěnec ze stanovených důvodů (nemoc, těhotenství, narození dítěte, potřeba péče o osobu blízkou) není schopen dosáhnout a nemocenské dávky mu výpadek příjmu v této situaci mají alespoň částečně kompenzovat. Jde spíš o otázku nastavení nějakého společensky funkčního systému, než o individuální spravedlnost - osoby s vyššími příjmy dotují osoby s příjmy nižšími, osoby bezdětné dotují osoby s dětmi, osoby zdravější dotují osoby chatrnějšího zdraví a v konkrétní situaci může člověk na nastavení systému vydělat i prodělat - např. u nemocenského pojištění zaměstnanců není čekací lhůta, takže se klidně může stát, že člověk který doposud žádné pojištění neodvedl nastoupí do práce, ani nestihne dopracovat směnu a již nastupuje na nemocenskou, na které může, když je k tomu zdravotní důvod, strávit další rok. Naopak někomu se může stát, že onemocní osmý den po skončení pojištění (zaměstnání) a najednou od státu na nemocenském nedostane ani korunu (pro nemocenské je ochranná lhůta jen sedm dnů). Někdo pracuje dvacet let za velmi slušné peníze. Přijde o tuto práci a aby "neseděl doma" tak přijme zaměstnání za minimální mzdu. Po prvním týdnu v nové práci však onemocní a najednou nikoho nezajímá, kolik vydělával posledních dvacet let a nemocenské se mu spočítá z minimální mzdy (protože to je mzda, která mu kvůli nemoci utekla)... Samozřejmě můžeme vést diskuze o tom, v čem by současný systém bylo možné nastavit "spravedlivěji", ale osobně si myslím, že v této fázi bychom se měli spíše soustředit na to, co si počítat ve Vaší situaci s tím, jak je systém nemocenského pojištění aktuálně nastaven.

Uvádíte, že nemáte problém se splněním podmínky doby pojištění v posledních dvou letech (podmínky je třeba počítat ke dni potenciálního nástupu na peněžitou pomoc v mateřství, přičemž den nástupu si lze zvolit v rozmezí od počátku osmého do počátku šestého týdne před očekávaným termínem porodu), ale nesplňujete podmínku, že ke dni nástupu buď musíte mít aktuálně běžící nemocenské pojištění, nebo Vám musí běžet ochranná doba.

V současnosti jste na úřadu práce a nemocenské pojištění Vám neběží. Pokud jde o ochrannou dobu, tak pro účely peněžité pomoci v mateřství platí trochu jiná kritéria než pro nemocenskou (pod nemocenskou spadá i tzv. "rizikové těhotenství"). Těhotné zaměstnankyni běží až 180 denní ochranná doba, pokud je ke dni skončení pracovního poměru těhotná a pokud zaměstnání trvalo alespoň takto dlouho (když se nad tím zamyslíme, je konstrukce logická - pokud zaměstnankyně otěhotní v domnění, že má odpracováno, její pracovní poměr bude pokračovat a je tak kryta běžícím nemocenským pojištěním a pak jí zaskočí výpověď, tak jí takováto ochranná lhůta zajistí, aby o peněžitou pomoc v mateřství nepřišla). Pokud zaměstnání trvalo kratší dobu, je adekvátně kratší i ochranná doba (např. 50 dnů zaměstnání znamená, že následně poběží 50 dnů ochranné doby), během těhotenství se mohou i nevyčerpané části ochranných lhůt do limitu 180 dnů sčítat (běží 50 dnů ochranné lhůty, po 10 dnech si zaměstnankyně najde práci na 20 dnů, poté jí běží ochranná lhůta 60 dnů (nevyčerpaných 40 dnů + 20 dnů nových)).

Uvádíte, že jste na úřadu práce od května (předpokládám, že tehdy došlo ke skončení Vámi zmiňovaného zaměstnání v délce 16 dnů) a jste v sedmém týdnu těhotenství, takže k otěhotnění zřejmě došlo po skončení nemocenského pojištění. Ochranná lhůta Vám tedy běžela pouze "klasických" sedm dnů a v současnosti, dokud si nenajdete zaměstnání, které by Vám založilo účast na nemocenském pojištění Vám nárok na dávky nemocenského pojištění nemůže vzniknout. Nyní rozdělíme otázku rizikového těhotenství a peněžité pomoci v mateřství.

Zmiňujete, že lékař zvažuje poslat Vás na "rizikové těhotenství". Vzhledem k tomu, že nejste v současnosti účastna nemocenského pojištění a ani Vám již neběží ochranná lhůta po skončení nemocenského pojištění, nešla byste na "neschopenku", ale pouze by Vám pro účely úřadu práce potvrdil, že ze zdravotních důvodů nejste schopna plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání (což stručně řečeno znamená, že po Vás úřad práce nebude chtít, abyste si aktivně hledala práci, běhala po pohovorech atd.). Pokud byste však nastoupila do zaměstnání, které by Vám založilo účast na nemocenském pojištění, jelikož se zatím cítíte být schopná pracovat a pak došlo ke zhoršení zdravotního stavu, tak byste již dostala klasickou pracovní neschopenku (nemocenské by se počítalo podle skutečných či předpokládaných příjmů v tomto novém zaměstnání), přičemž pobírání nemocenské by nebylo limitováno trváním pracovního poměru - může se tak stát, že zaměstnanec uzavře smlouvu na dobu určitou (např. jeden měsíc), během tohoto měsíce nastoupí do pracovní neschopnosti, na které pak může být až do počátku šestého týdne před očekávaným termínem porodu, kdy neschopnost pokračuje již nikoliv pro rizikové těhotenství ale pro očekávaný porod (každá nastávající matka se nejpozději k počátku šestého týdne před očekávaným porodem považuje za zdravotně nezpůsobilou k výkonu práce) a následně minimálně po šestinedělí od porodu. Nemocenská poskytována od šestého týdne před očekávaným termínem porodu, která se přiznává, když jsou splněny podmínky pro nemocenskou a nikoliv pro peněžitou pomoc v mateřství je pak použitelná rovněž pro volbu rodičovského příspěvku (co může a nemusí být potřeba - v řadě případů je výhodnější využít vyměřovacího základu otce dítěte, ale to se již dostáváme k poněkud jiné problematice).

Pokud jde o peněžitou pomoc v mateřství, tak u ní, jak již bylo řečeno, je třeba mít splněnou k nějakému dni mezi počátkem osmého a šestého týdne před očekávaným termínem porodu splněnu jak předchozí dobu pojištění, tak aktuální účast na nemocenském pojištění, nebo běh ochranné lhůty.

Lze si tak např. představit, že matka v rámci prvního trimestru není schopna práce (rizikové těhotenství), ale pak se její zdravotní stav stabilizuje a těhotenství nebrání výkonu práce - rozhodne se proto, že si ještě před porodem něco přivydělá v rámci pracovního poměru na dobu určitou (samozřejmě nic by nebránilo ani pracovnímu poměru na dobu neurčitou, ale je otázkou, nakolik reálné by pro ní bylo jej získat). Jednou z variant je, že bude pracovní poměr sjednán tak, že jí vystačí až do nástupu na peněžitou pomoc v mateřství (opět je však otázka, jestli některý zaměstnavatel bude chtít jí zaměstnat až do takto pokročilé fáze těhotenství). Nicméně vzhledem k výše uvedené zvláštní ochranné lhůtě to ani není potřeba - řekněme, že po stabilizaci těhotenství je aktuálně nezaměstnaná matka dostatečně "fit" na to, aby pracovala, ale samozřejmě netuší, jak se těhotenství bude dále vyvíjet (to ostatně netuší ani potenciální zaměstnavatel), takže si vyjedná pracovní poměr na dobu určitou na pátý a šestý měsíc těhotenství (kdy obě strany předpokládají, že by ještě neměl být problém s tím si vše řádně odpracovat), dva měsíce trvající pracovní poměr (řekněme 30 + 31 dnů) jí následně zajistí běh ochranné doby v takovém rozsahu, že jí bezpečně vystačí pro termín nástupu na peněžitou pomoc v mateřství.

Je třeba upozornit, že výše uvedená pravidla platí pro to "co život může přinést" a nemělo by docházet k jejich úmyslnému obcházení či zneužívání - pokud by se tak např. ukázalo, že zaměstnankyně věděla, že není zdravotně způsobilá k práci a má jít na rizikové těhotenství, přesto si však sjednala pracovní poměr a po nástupu obratem nastoupila na nemocenskou, může být v krajním případě stíhána i pro podvod. Dotčená pravidla platí pro to, že i zaměstnanec v dobré víře nastupující do pracovního poměru může být i první den v práci zaskočen náhlým zhoršením zdravotního stavu (a do skončení pracovní neschopnosti se vrátit na úřad práce nemůže).

Snad se mi podařilo zodpovědět Vaše otázky, v případě potřeby samozřejmě svůj dotaz můžete doplnit či upřesnit.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna Společnou cestou.