Společnou cestou -

Dobrý den,

pokud nahlédneme do ustanovení § 53 občanského zákoníku, které upravuje právo spotřebitele na odstoupení od smlouvy uzavřené na dálku, tak v odstavci 10 nalezneme uvedeno, že prodávající má právo "pouze na náhradu skutečně vynaložených nákladů spojených s vrácením zboží".

Tato formulace může vzbuzovat pochybnosti ohledně toho, co vše je míněno pod "náklady spojenými s vrácením zboží" a proto nebylo v minulosti nic výjimečného, že internetové obchody si v případě odstoupení od smlouvy skutečně účtovaly poštovné a balné, či respektive vrátily spotřebiteli pouze samotnou kupní cenu.

Dotčené ustanovení se do českého právního řádu dostalo v návaznosti na harmonizaci se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 97/7/EC, takže obdobná ustanovení obsahují i právní řády ostatních členských zemí EU.

Na podzim roku 2011 se v návaznosti na řešení takovéhoto sporu v Německu k této otázce vyjádřil Evropský soudní dvůr (rozhodnutí ve věci C-511/08 Handelsgesellschaft Heinrich Heine GmbH v Verbraucherzentrale Nordrhein-Westfalen eV) a došel k závěru, že by bylo v rozporu s výše citovanou směrnicí, pokud by spotřebitel při odstoupení od smlouvy musel nést náklady na přepravu zboží od prodejce k spotřebiteli.

Vyjdeme-li z toho, že by výše citované ustanovení občanského zákoníku mělo být vykládáno tzv. "eurokonformně" (nebo-li tak aby odpovídalo výkladu norem EU), musíme dojít k závěru, že není přípustné, aby internetový obchod požadoval po spotřebiteli úhradu nákladů spojených se zasláním zboží spotřebiteli (naopak spotřebitel nemůže nárokovat náklady, které mu vznikly se zasláním zboží zpět prodejci).

Není nezbytné tyto situace řešit hned přes soud, jelikož tyto aspekty může řešit i Česká obchodní inspekci, která v návaznosti na zmiňované rozhodnutí Evropského soudu varovala, aby si internetové obchody upravily smluvní podmínky, jelikož v opačném případě může přistoupit k uložení pokuty (http://www.coi.cz/e-shopy-maji-vratit-postovne-nk398/).

Postup České obchodní inspekce sice nemůže jít za uložení pokuty (o povinnosti uhradit či neuhradit poštovné smí rozhodnout pouze soud), nicméně lze předpokládat, že prodejce nebude u soudu trvat na požadavku, pro který již byl ČOI pokutován.

Dostala-li jste se do situace, kdy po Vás prodejce požaduje úhradu těchto nákladů, můžete ho upozornit na výše uvedené stanovisko Evropského soudu a České obchodní inspekce a osobně si dovolím předpokládat, že tím věc bude vyřešena.

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.